Duchovní zralost
13. 8. 2017 v 08.56Zároveň s tím, jak člověk zraje v duchovním životě, snáze přijímá paradox, mnohem víc oceňuje dvojznačnosti života, jeho mnohé úrovně a neodmyslitelné konflikty. Rozvíjí si vědomí ironie života, metafory a humoru a schopnost obsáhnout celek s jeho krásou i ohavností v laskavosti srdce.
Zralé srdce není perfekcionistické: spočívá v soucitu naší bytosti, nikoliv v ideálech mysli. Neidealistická spiritualita neusiluje o dokonalý svět; nechce zdokonalit nás, naše těla, naše osobnosti. Nemá romantické představy o učitelích nebo osvícení, vycházející z představ o nesmírné čistotě nějaké zvláštní bytosti žijící neznámo kde. Necchce v duchovním životě něco získat nebo dosáhnout, chce pouze milovat a být svobodná. Pokračování »