(pokračování)
Kontemplace má s konverzí společnou touhu po proměně: na samém počátku znamená říci ano tomu, že se vůbec můžeme ještě změnit. Nikoliv ve smyslu zlepšení, dosažení dokonalosti, úspěchu, tj. nabytí čehosi navíc k tomu, co již vlastním. Konverze, k níž dochází na cestě kontemplativní modlitby, s sebou nese proměnu/metanoia/conversio, které předpokládá nechat sebou otřást od základů a zcela ztratit dosavadní pevnou duchovní půdu pod nohama. Jestliže následování Krista znamená nést svůj kříž, neobejde se v jisté chvíli bez této zcela otřásající zkušenosti, která nás donutí odložit vlastní představy o Ježíši Kristu, pojmy a množství vlivů, které jsme dosud vstřebali, a nově a ještě jednou, zcela nezajištěni (v oné nahé důvěře sv. Jana od Kříže), se vydat do prostoru za vším, co nám bylo dosud oporou. Důvěra a otevřenost je základním předpokladem, abychom byli schopni přijmout budoucí výsledek tohoto sebe-vydání, jímž je dar autentické a život dovršující zkušenosti s Bohem, která nám umožňuje stávat se tím, kým jsme povoláni být na cestě ke křesťanské plnosti života. Pokračování »