Karmel Edith Steinové

Srdečně zveme na rekolekce inspirované karmelitánskou mystikou. Proběhnou od 6. do 8. ledna 2017 v jezuitském exerciční domě v Kolíně. Jsou vhodné jak pro začátečníky, kteří zatím nemají zkušenost s vnitřní modlitbou, tak pro zkušenější, kteří potřebují čas a prostor pro to, aby dál prohloubili svou duchovní cestu. Doprovází sestry karmelitky z Karmelu Edith Steinové. Cena kurzu vč.ubytování s plnou penzí 1180,- Kč, osoby s nízkým příjmem 940,-Kč. Přihlášky a další info na: meditace(zavináč)gmail.com

Ve spolupráci s jezuity nabízíme o víkendu 1.-4. 12. 2016 v jezuitském exercičním domě v Kolíně rekolekce, které mohou posloužit jako příležitost k usebrání pro ty, kteří chtějí prožít předvánoční dobu v tichu a v meditaci. Velký prostor bude věnován vnitřnímu ztišení, a proto je samozřejmou součástí kurzu zachovávání mlčení. Nabízíme také možnost osobního rozhovoru nebo svátosti smíření. Doprovází P. František Hylmar SJ a sr. Denisa Červenková CSTF. Cena kurzu včetně ubytování s plnou penzí 1.770 Kč, osoby s nízkým příjmem 1.410 Kč. Přihlášky a další info viz http://www.kolinskyklaster.org/program

Antonio Sicari

Když stojím před člověkem, který se nikdy nemodlil a neví, jak se to dělá a má strach z toho, čím vším by měl projít, aby se naučil modlit, první věc, kterou bych mu měl říct je. „Ale ty už se modlíš, jsi bytost, která se modlí. Dokonce tvůj dech je už sám o sobě modlitbou: Bůh tě stvořil tak, aby se dokonce tvůj dech obracel k němu a tíhnul k němu. A jestli to platí pro každou lidskou bytost, tím spíš pro křesťana: když jsi byl pokřtěn, Bůh ti svěřil svůj vlastní Dech.“

Pokračování »

Antonio Sicari

Když řekneme, že modlitba má být jako dýchání, zní to jako pouhá fráze, ale položme si vážně otázku, kdy se v nás začíná formovat modlitba. Odpověď, která by navazovala na biblické poselství, by měla znít „už tehdy, když dýchám.“ Dýchat znamená volat po životě, dýchání je dar, který nám Bůh dává minutu za minutou od chvíle, kdy nás stvořil. To je naše základní modlitba – modlitba a dech spolu souvisí. My si toho nemusíme ani být vědomi, ale světci to  zakoušeli a byli tím fascinováni. Zpočátku podobně jako my s námahou hromadili různé úkony zbožnosti, násobili počet modliteb, přidávali střelné modlitby, učili se obracet své myšlenky k Bohu, a pak si postupně uvědomili, že modlitba je jako dech. Přáli si, aby Bohu patřil i každý jejich nádech a výdech a rostlo v nich vědomí, že obsah posledního dechu (když ho Bůh přijme zpět), by neměl být než zvolání Ježíšova jména, vzdech naplění touhou po nebeském Otce. Pokračování »

Antonio Sicari (pokračování)

Dech Ježíšův

Dech je naším životem, v dýchání jsou obsaženy všechny zákonitosti hmotného i duchovního života. V jednom trochu zvláštním textu neznámého autora, který však obsahuje zajímavé postřehy, jsem četla: „Plíce vědí, že je třeba dýchat a poslouchají. Cítí svoji chudobu a proto přijímají vdechnutí. Milují čistotu a proto nechávají vzduch vyjít z těla ven. Samotný proces dýchání nás učí poslušnosti, chudobě a čistotě. Jsou v něm obsaženy hlavní zákony milosti. Pokračování »

Antonio Sicari

Před lety v Lurdech konvertoval známý ateistický lékař Alexis Carrel, poté, se mu před očima uzdravil člověk, kterého on sám diagnostikoval jako nevyléčitelně nemocného. Carrel později dokonce napsal knihu o modlitbě. Najdeme v ní toto: „Kdo se opravdu modlí, modlitba má na jeho oganismus vliv srovnatelný s působením endokrinního systému, např. štítné žlázy nebo nadledvinek. Smysl pro posvátno je srovnatelný s naší potřebou kyslíku a modlitba je srovnatelná s dýcháním.“

Pokračování »

mistr Eckhart

Nech v sobě Boha působit, přiznej ten skutek jemu a netrap se tím, zda působí přirozeně nebo nadpřirozeně – obojí je jeho: přirozenost i milost. Co je ti po tom, čím se mu hodí působit a co působí v tobě nebo ve druhých? Ať působí, jak a kde a jakým způsobem se mu hodí.

z německých kázání (DW V, 307)

Thomas Merton

V naší době všechno musí být „problémem“. Naše doba je doba úzkosti, neboť Tys to tak chtěl. Naše úzkost se nám nevnucuje zvenku násilím. My ze svého nitra ji vnucujeme našemu světu a jeden druhému

Svatost v takové době znamená bezpochyby přenášet se z oblasti úzkosti do oblasti, kde úzkost není, nebo to snad znamená naučit se od Boha setrvávat uprostřed úzkosti bez úzkosti.

(Rozjímání o samotě)

Anselm Grün

Duchovní cesta dávných mnichů není žádnou moralizující cestou, ale cestou mystickou a mystagogickou, cestou, která nás vede do Boží náruče. Proto z Evagriových spisů nečiší strohá přísnost, ale láska, pozornost a radost z našeho povolání, kterým je sjednocení s Bohem v modlitbě. Z jeho slov je cítit touha po Bohu. Nejvyšší hodnotou, které může člověk dosáhnout je moci se nerušeně bez rozptylování modlit k Bohu, po tom touží mniši celým svým srdcem.

Pokračování »

Anselm Grün

Zacházení s myšlenkami a konkrétní cvičení sice pomáhají k uklidnění vášní a uzdravení duše, ale skutečné zdraví přináší teprve kontemplace. Tak to zakusili mniši, tak to popsal Evagrius Ponticus.

Kontemplace je čistá modlitba, ustavičná modlitba mimo všechny myšlenky a pocity, modlitba jako sjednocení s Bohem. Evagrius neúnavně popisuje modlitbu jako nejkrásnější dar, který Bůh pro nás lidi vytvořil. Důstojnost člověka spočívá v tom, že se v modlitbě může sjednotit s Bohem.

„Může existovat něco lepšího než vroucí vztah k Bohu a život strávený v jeho přítomnosti? Modlitba, která již není ničím rozptylována, je to největší, čeho může člověk dosáhnout.“

Pokračování »