Archiv rubriky ‘Duchovní doprovázení’

Samota

6. 2. 2014 v 10.02

Když se abba Longin toužil vzdálit od lidí, namítal abba Lukij: „Nedosáhneš-li správného postoje při přebývání mezi lidmi, pak je nemůžeš získat životem v osamocení.“

Malý mnich

11. 4. 2013 v 22.16

Madeleine Delbrêl

O krizích
Ignoruj je – budou tě ignorovat.

O modlitbě
Pamatuj, že modlitba je tu proto, aby se člověk stával dobrým a ne proto, aby mu v tom bránila. (V den, kdy ho museli všude hledat a našli v kostele.)

O snášení
Nes, nikoli snášej. (V den, kdy jeho bratři byli právě tak nesnesitelní, jako on sám.) Pokračování »

Uspořádat si život

4. 4. 2013 v 14.38

Intenzivní ignaciánské exercicie určené v prvé řadě těm, kdo rozlišují povolání (zasvěcený život, manželství, kněžství). Exercicie probíhají v přísném mlčení, s individuálním doprovázením (je vhodné mít předchozí zkušenost s vícedenními rekolekcemi).

Při přihlašování v mailu zmiňte vaši motivaci k účasti na kurzu (zda rozlišujete povolání, nebo máte jiné důvody). Exercicie se konají v exercičním domě jezuitů v Kolíně. Pokračování »

Sláva, závist a pýcha v duchovním životě

25. 1. 2012 v 21.36

A. Grün

Na duchovní rovině  spatřuje Evagrius u člověka tři nebezpečné tendence: považovat sám sebe za střed (toužit po slávě), srovnávat se s ostatními (závidět) a povyšovat se nad druhé (být pyšný). Místo abychom zůstávali sami u sebe a zabývali se sebou, krouží náš duch  okolo ostatních.

Toužíme-li po slávě, definujeme svou identitu na základě názorů jiných lidí. Touha po uznání má podle Evagria opodstatnění u mladých mnichů. Vede je k disciplíně a překonávání překážek na duchovní cestě. I nás starší může motivovat k tomu, abychom vytrvale dál pracovali. Bude nás v životě stále doprovázet, rozhodující je však nenechat se jí ovládnout. Kdyby nás naše touha po slávě ovládla, zajímalo by nás především to, zda nás ostatní obdivují a váží si nás. Pokračování »

Růst v oblasti mezilidských vztahů

26. 11. 2011 v 19.02

Naše mezilidské vztahy získávají na kvalitě do té míry, nakolik se v nich odráží Ježíšovo jednání, prožívání a postoje.

 

Zkušenost v oblasti mezilidských vztahů představuje jednu ze základních rovin definice psychické zralosti určité osoby a zároveň nám ukazují její pokrok ve schopnosti milovat, což je podstatou svatosti.[1] Je tedy jasné, že způsob, jak prožíváme mezilidské vztahy může být dobrým podnětem pro každodenní zpytování svědomí a jeden z důležitých prvků, které nám pomáhají poměřovat náš duchovní pokrok. Pokračování »

Poznat vlastní nicotu

10. 7. 2011 v 21.15

Thomas Merton

Co znamená poznat a pociťovat svou vlastní „nicotu“?
Nestačí se s nelibostí odvracet od svých iluzí, chyb a omylů, oddělit se od nich, jako by jich nebylo, a jako bych já sám byl někdo jiný. Tento způsob sebepopření je pouze horší druh iluze, je to strojená pokora, která tvrzením „já nejsem nic“ říká ve skutečnosti „toužím po tom, abych nebyl to, co jsem“.
Pokračování »

Neřesti starých mnichů

1. 6. 2011 v 08.58

ventura-a-mnisi V pondělí 13. června po pravidelné eucharistii, která začíná v 19h, bude naším hostem patrolog Václav Ventura. Tématem večera bude boj s neřestmi podle pouštních otců, zvláštní pozornost budeme věnovat duchovnímu nechutenství (akédii).

Rekolekce pro maminky s malými dětmi

8. 5. 2011 v 14.19

p1060986-small Ve čtvrtek 19. května 2011 od cca 10.30h se na Karmelu Edith Steinové budou konat exercicie pro maminky s malými dětmi. Končí se mší v 17:30, na kterou zveme i tatínky. Doprovází Petr Blecha OCD.

Abychom čelili utrpení v pokoji

20. 3. 2011 v 21.27

Thomas Merton

Ve svém utrpení musíme být upřímní jako ve všem jiném. Musíme uznat svou slabost a bolest, ale  nemusíme je rozhlašovat. Je dobře si uvědomit, že asi nejsme schopni trpět ve velkém stylu, ale i tak musíme svou slabost přijímat s jistým hrdinstvím. ..

Musíme se vypořádat se skutečností, že je mnohem těžší vydržet dlouhou jednotvárnost lehčího utrpení než krátký nápor intenzivní bolesti. To, co je v obojím případě těžké, je naše chudoba a podívaná na to, jak se naše já pořád více zmenšuje na nic, jak ztrácí cenu v mínění našem a našich přátel. Pokračování »

Na prahu změn

18. 2. 2011 v 22.48

16192Díky chřipce jsem konečně dočetla text W. Bridgese Na prahu změn (vydal Návrat domů, asi 2005), který mi v téhle chvíli přijde  inspirativní pro ty, kdo čelí nějaké nové životní situaci a připadají si momentálně dezorientovaní, zmatení, rozpačití a nechápou proč.

Nejde kupodivu o rychlokurs, jak se vrátit co nejdříve do klidu, ale spíš o knihu, která se snaží nabídnout možný vhled do mechanismů našeho vnitřního prožívání situace životní změny. Teprve pokud postřehneme, co se v nás odehrává, co případně skončilo, co už tu neodvolatelně není, můžeme učinit další životní krok. Pokračování »