Milí přátelé, známí, neznámí… :)

irena-2011srdečně Vás zdravím z Florencie! V červenci to bude rok, co jsem postulantka a co bydlím tady ve florentském noviciátě, místě řeholní formace naší kongregace. Sestry mě poprosily, abych napsala něco o tom, jak se mi tady vlastně daří (že prý už neví, co vám mají odpovídat). Tak já tedy ráda píšu a vzpomínám na krásné pražské časy prožité s vámi.
Popravdě řečeno, tady ve Florencii to taky není špatný :) Mám opravdu radost, že jsem tady. Radost z toho kroku, z rozhodnutí stát se karmelitkou, z toho, že následovat Krista je možné a reálné, a že je to i pro mě. A tahle radost mě provází celý tenhle rok a to je krása. Je nás tady v noviciátě pět, s novicmistrovou šest a dohromady to dělá 5 národností: Izrael, Itálie, ČR, Brazílie a Salvador. Domluvit se bývalo zpočátku otázkou schopnosti pantomimy a intuice, ale nakonec žít v takové komunitě je nečekaně zajímavé a obohacující. První překvapivá zkušenost je vzájemná odlišnost, druhá, že zas tak moc odlišní zase nejsme :)  Nakonec to, co je důležité, je jaksi obecně lidské a mezinárodní.
Pamatuju si, že na začátku mého hledání povolání byl mimo jiné citát z Kierkegaarda: „Existují dva druhy křesťanů: následovník a levnější vydání téhož, obdivovatel.“ Tehdy mě rozsekl na dva kusy. Bylo to jasné: jsem ta levnější varianta. Strašné. Hledala jsem a nacházela celý seznam důvodů, proč je ten pocit prostě neopodstatněný. Vždyť přece následovat Krista musím tam, kde zrovna jsem, a že přece dělám, co můžu. A žádný klášter mi mé problémy nevyřeší, nevykouzlí mi opravdovost. Ale nepomáhalo to a nepomáhalo mi ani vidět přátelé a známé, kteří žijí ve světě a jsou skutečně Kristovi a skutečně ho následují. V mém případě to bylo pořád stejné: obdivovatel.
No a teď, tímhle krokem, se to proměnilo a já mám radost, že jsem konečně na cestě. Na mé vlastní opravdové cestě k Bohu a k životu Mu zasvěcenému. Ne že bych teď prožívala jen samé sladké pocity, ne že by všechno s čím se setkávám bylo bezproblémové a zcela pokojné („jako na míru pro mě“), ne že bych měla nejakou jistotu. Ne že by to zkrátka bylo tak, jak jsem si představovala, že by mohlo vypadat takové nalezené povolání :) A přece je to mnohem lepší než jsem čekala a mám radost, jakou jsem před tím neměla.
Tak přeju i vám hodně důvěry a radosti na vašich cestách a říkám si, že bude pěkný, jestli se ty naše cesty zase jednou potkají.
V každém případě požehnaný svatodušní čas a krásné středoevropské léto! (tiše závidím, my už tu máme 35 ve stínu :)

Irena G.

9 komentářů k příspěvku “Milí přátelé, známí, neznámí… :)”

  1. Lenka Z říká:

    Ireno, ako pekne, presne si to napísala. Ďakujem. Často na Teba myslím. Nech si krásnym znamením Jeho lásky ! :)

  2. Honza Pošťák Pospíšil říká:

    Děkuji za zprávu z krásné a již názvem rozkvetlé Florencie.
    S radostí čtu řádky, které hladí a usmívají se Tvým štěstím.
    Přeji Ti, aby Tvá radost byla stálá, dále rostla a osvětlovala všechny kolem.
    Letos jsme si zase krásně zamlčeli ve Vilémově a já zavzpomínal, jak se Ti daří.
    Tož moc děkuji za dobré zprávy.
    Ať jich s Boží pomocí jen přibývá.
    Bůh Ti žehnej Irenko.
    Honza Pošťák František

  3. Monika říká:

    To zni opravdu krasne, at se ti s Nim dobre kraci zivotem…

  4. Filip Lukáš říká:

    Díky za „zpověď“ – hodně z toho mě oslovilo; ano, levnější vydání… Moc Ti závidím, co prožíváš, ale ještě víc Ti to přeju!
    F.L.P

  5. magdalena říká:

    Děkuji za toto Tvoje štěstí, milá Irenko, že ses odhodlala a nechala vyburcovat, za tuto odvahu Ti děkuju ! Kéž by to pochopilo mnoho mladých, že i J E volá PÁN.
    A Ty žes mohla, děkuji Jemu – Nejvyššímu. T

  6. irena říká:

    nazdarek, diky moc za vase komentare!
    ad Honza: no to ja na vas taky vzpominala jak se vam asi mlci ve Vilemove! ad Filip Lukas: ze jo, ten Kierkegaard je dobrej, moc se s clovekem nemaze.. ale on to clovek asi obcas potrebuje :)
    Moc vas jeste jednou vsechny zdravim a preju vsechno dobre!!
    irena

  7. Eliška G. říká:

    Díky za ten citát a za připomenutí mého kroku před cca 15lety…leč nebyla jsem Ho hodna, či hodná:-) Ale nyní začínám opět doufat, že i když my jsme nevěrní, On zůstává věrný, a není pro Něj nic nemožné, pokud Mu to dovolíme. Ještě jednou dík a „držím palce“ ať vydržíš, i když se neznáme, též závidím a přeju…El.

  8. Vanda Kuběnová říká:

    Milá sestro,
    krásný text jsi napsala, a není ani moc, ani málo!
    A navíc mám pocit, že tam někde dole je nějakým
    malým písmem napsáno – „pokračování příště“ :)

    Vanda

  9. Alice Schweinerová říká:

    Milá sestro , je to velmi trefné a krásné přirovnání . Také se řadím k těm „obdivovatelům“ a to již velmi dlouho , ač jsem sama praktikující katolička . Avšak nemám tu odvahu tak velkodušně odpovědět na Jeho volání , ač ji již dlouho cítím . O to více Ti přeji nalezené povolání a kéž Ti Pán stále žehná a pomáhá překonávat všemožné překážky , jež čekají v životě jak zasvěcené , tak nás ve světě .
    Bohu díky za krásné svědectví !Alice

Zanechte komentář