Skoro konvertitka..

[SlecnaZlopocasna]

Dobrý den,

skoro na prahu třicítky jsem "objevila" křesťanství a začala, jak mi čas dovolí, chodit do kostela (Nejsv. Salvátor). Zároveň jsem začala navštěvovat kurz základů víry prof. Halíka a byla jsem odhodlaná letos vstoupit do katechumenátu. To se mi nakonec z mnoha různých důvodů nepovedlo, nicméně to neznamená, že bych tuto myšlenku zavrhla.
Nevím, jestli zrovna toto fórum je to pravé místo, kde hledat "pomoc", nicméně za zkoušku nic nedám ;o). Napadlo mne založit tuto diskusi pro zájemce o křest (i když asi budu jediný takový zájemce), kde by se mohla debata vinout právě tím směrem seznamování se s křesťanstvím. Teď nemám na mysli heslovité seznamování s katechismem, ale spíše získávání hlubšího vhledu.. nevím, jak to lépe vyjádřit.
Zaujalo mne, jak prof. Halík hovořil o lidech, kteří např. v dospělosti konvertovali k buddhismu a pak překvapivě "zpět" ke křesťanství, když zjistili, že i ono má jaksi jiný rozměr, ne jen ten, který si uchovali z děství. Zkrátka nějak v tom duchu, že se jim pvedlo opustit rozměr buddhismus = hloubka, mystika atp. křesťanství = zkostnanělý systém příkazl a zákazů bez hloubky.
Jsem v situaci, kdy s mými blízkými o věcech hledání ve víře hovořit nemůžu, protože se kolem mně věřící v podstatě nvyskytují a jediná pokřtěná kamarádka v podstatě "nepraktikuje", i když věří ;o)
Připadám si trochu jako marťan, a to jak ve světě nevěřících, tak věřících. Tam, kde jsem narazila na diskusní fóra věnovaná křesťanství, jsem obvykle našla velkou skupinu tradicionalistů a asi bych se nebála i slova fanatiků, kde jsem se skutečně nedokázala cítit dobře nebo dokonce doma.
Co byste doporučili hledajícímu člověku? Co číst jako první? A prosím neodpovídejte, že Bibli ;o)

Tereza

[sestrad]

No jo, třeba to nějak půjde, zkusím se rozpomenout, co jsem to svého času četla jako první literaturu, která doplňovala přednášky o křesťanství,které nám na FF dělal Milan Machovec. Ono totiž asi vůbec mě osobně kdysi (bylo mi kolem dvaceti) víc než četba pomohlo prohloubit můj zájem o tohle téma pár promluv s konkrétními (a celkem rozumnými) lidmi. A ten salvátorský katechumenát mi původně posloužil jako takové prostředí, kde jsem nejdřív tak trochu anonymně a tiše naslouchala, jestli k tomu křesťanství opravdu patřím, anebo jestli si tak nemám prostě jenom doplnit vzdělání o křesťanské kultuře. Zdravím, Terezo, a současně prosím o trpělivost, jak jste si asi sama všimla, čas od času na tohle fórum vesele zapomeneme a chvíli trvá, než se diskuse rozeběhne. A rozhodně není určená jenom pro specialisty na karmelitánskou spiritualitu sestra denisa

[SlecnaZlopocasna]

Dobrý den Deniso,

děkuji moc za reakci, budu ráda za jakékoliv tipy. S těmi osobními setkáními asi máte pravdu, na druhou stranu pokud hned po skončení kurzu letíte domu a do kostela taky přibíháte s "jazykem na vestě", tak se nějaké osobnější kontakty navazují hůře

Jinak celkově jsem chtěla moc poděkovat za toto fórum, je to asi první křesťanské fórum, které pročítám s opravdovým zájmem. Moc se mi líbí jeho úroveň, kterou drží diskutující, jen by tu mohlo být více živo, ale ono tohle fórum asi má původně jiný účel, než jsem si já myslela.

Pěkný večer
Tereza

[Barbara]

Vůbec žádný ostych a otázky, zda sem můžete přispívat, pokud si přečtete mé příspěvky, pochopíte, že přispívat může opravdu každý . Ale vážně, chápu, taky jsem se cítila jako marťan , tedy jsem jím pořád, ale pochopila jsem, že je takových marťanů víc . Mně Karmel včetně těchto diskusí dost pomohl, neboť mne přijali takovou jaká jsem se všemi propastmi mého nitra a je pro mě osvobozující, že se nemusím krotit a hrát někoho jiného než jsem. Asi občas dost provokuji, ale věřím, že jiný přístup než absolutní upřímnost by nebyl k ničemu. Má osobní cesta k Bohu byla dost problematická a ještě svízelná bude, takže nevím, zda literatura, která oslovila mě, bude přijatelná pro každého . Obecně však doporučuji, čtěte, nořte se a meditujte nad tím, co Vás nenechá klidnou. Já jsem Boha nalezla právě skrze umění a určitě nejsem jediná, možná to bude znít rouhavě, ale katarze, jíž zažívám při jedinečném divadelním představení, filmu či dobré knize je pro mě silným transcendentálním zážitkem.
Držím palce a hlavně přeji hodně trpělivosti

[astrocyt]

Když jsem konvertovala (6let), byla zde pomoc druhých lidí. Začala jsem se učit modlitby a první knihy, které jsem četla, byly knihy kněze, který měl na mé konverzi prvotní zásluhu. Ještě toho roku jsem si zakoupila sv. Terezii "Hrad v nitru", abych po přečtení několika vět pochopila, že mi to nic neříká a knížku odložila. Za nějaký čas, kdy jsem se modlila a tak jako vy docházela do křesťanského společenství, jsem ji otevřela podruhé a byla jsem ohromená, jak mě oslovila a pak jsem se skrze sv. Terezii dostala na Karmel. Posléze jsem si zamilovala sv. Jana od Kříže a to strašně moc a přesto, když jsem si vloni koupila jeho knížku Živý plamen lásky, opět jsem nebyla schopna ji číst. Až nyní jsem ji znovu otevřela a bylo mě s ní dobře.
Takže to zkoušejte a můžete číst cokoliv, pokud budete s Ním, uvidíte, povede si vás.

[sestrad]

Ještě mně napadá, s tím časem to fakt chápu, hlavně v tomhle období, kdy musím trochu víc investovat do dopsání dizertace, ale přesto, nebo teda asi spíš právě proto, tak trochu drze vám nabízím jako nejschůdnější možnost (krom dalšího psaní sem), zastavit se u nás na Karmelu v Košířích někdy na kafe. A pokud vás v téhle chvíli zatím děsí představa nějakého osobního setkání, třeba v pondělní podvečery po eucharistii tady u nás lidi zůstávají zcela neorganizovaně a pokud chtějí i anonymně na čaj a na pár sušenek, nebo co zrovna dům dal. A to bývá jedna z konkrétních příležitostí, jak navázat kontakt s normálními lidmi, kterým přitom téma víry není cizí.
sd

[Theodora Heller]

Chtělas říct "střelenými lidmi, kterým téma víry není cizí"?