{"id":1256,"date":"2008-09-30T21:54:00","date_gmt":"2008-09-30T20:54:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=1256"},"modified":"2011-02-16T22:02:41","modified_gmt":"2011-02-16T21:02:41","slug":"terezie-od-ditete-jezise","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=1256","title":{"rendered":"Terezie od D\u00edt\u011bte Je\u017e\u00ed\u0161e"},"content":{"rendered":"

„K\u00e9\u017e mi d\u00e1 l\u00e1sku bez mez\u00ed, bez hranic!“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/a>Francouzskou karmelitku Terezii Martinovou (1873-1897) zn\u00e1me p\u0159edev\u0161\u00edm pod jej\u00edm \u0159eholn\u00edm jm\u00e9nem jako Terezii od D\u00edt\u011bte Je\u017e\u00ed\u0161e a svat\u00e9 Tv\u00e1\u0159e, anebo \u010dast\u011bji (po rozli\u0161en\u00ed od velk\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 mysti\u010dky) jako Terezii z Lisieux<\/strong>. Vstup na Karmel si vymohla u\u017e v patn\u00e1cti letech, musela ov\u0161em kv\u016fli tomu putovat k pape\u017ei do \u0158\u00edma, vyjedn\u00e1vat se sv\u00fdmi duchovn\u00edmi pr\u016fvodci a s biskupem. Na Karmel v Lisieux, ji p\u0159ede\u0161ly jej\u00ed dv\u011b star\u0161\u00ed sestry a pozd\u011bji, po otcov\u011b smrti, sem vstoupila i dal\u0161\u00ed z celkem p\u011bti sester rodiny Martinov\u00fdch.<\/p>\n

Kdy\u017e Terezie v r. 1888 vstoupila na Karmel, mohla je\u0161t\u011b poznat jeho zakladatelku, matku Jenov\u00e9fu, kter\u00e1 se j\u00ed z\u0159ejm\u011b stala \u00fat\u011bchou a modelem \u0159eholn\u00edho \u017eivota. Pr\u00e1v\u011b ona ji povzbuzovala, aby si uchovala pokoj: \u201eSlu\u017ete Bohu s pokojem a radost\u00ed, dcero, v\u017edy\u0165 n\u00e1\u0161 B\u016fh je Bohem pokoje.\u201c (viz rkp. A 78r). Pot\u00e9, co se stala p\u0159evorkou Karmelu jej\u00ed sestra Paul\u00edna, j\u00ed bylo ulo\u017eeno, aby sepsala sv\u00e9 vzpom\u00ednky, kter\u00e9 dnes zn\u00e1me pod n\u00e1zvem D\u011bjiny du\u0161e<\/strong>.<\/p>\n

V r. 1896 Terezie onemocn\u011bla tuberkul\u00f3zou, na kterou tak\u00e9 za rok a p\u016fl zem\u0159ela. Obdob\u00ed jej\u00ed nemoci b\u00fdv\u00e1 obvykle naz\u00fdv\u00e1no Tereziinou \u201cnoc v\u00edry\u201d, pro duchovn\u00ed krizi, kter\u00e1 nemoc doprov\u00e1zela a b\u011bhem n\u00ed\u017e se c\u00edtila pokou\u0161ena k opu\u0161t\u011bn\u00ed sv\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed i v\u00edry (v posledn\u00edm obdob\u00ed se p\u0159idaly i my\u0161lenky na sebevra\u017edu). Pr\u00e1v\u011b tato trp\u011bliv\u00e1 a p\u0159ese v\u0161e miluj\u00edc\u00ed v\u00edra, solidarita s trp\u00edc\u00edmi lidmi („h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky“) a hlubok\u00e1 zku\u0161enost Boha jako Otce k n\u011bmu\u017e je mo\u017eno m\u00edt a\u017e d\u011btsky d\u016fv\u011brn\u00fd vztah je jedn\u00edm z dar\u016f jej\u00ed spirituality pro dne\u0161n\u00ed dobu. B\u016fh, kter\u00e9ho n\u00e1m Terezie ve sv\u00fdch spisech ukazuje, z\u016fst\u00e1v\u00e1 Bohem bl\u00edzk\u00fdm za v\u0161ech okolnost\u00ed – i kdy\u017e ho ona sama \u201enezakou\u0161\u00ed\u201c a kr\u00e1\u010d\u00ed mu vst\u0159\u00edc v \u010dir\u00e9 v\u00ed\u0159e, proto\u017ee chce <\/em>v\u011b\u0159it a d\u00e1l milovat.<\/p>\n

Terezie zem\u0159ela 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1897, kolem 19.20h, den pot\u00e9 bylo podle tehdej\u0161\u00edho zvyku jej\u00ed t\u011blo vystaveno v ch\u00f3ru a 4. \u0159\u00edjna byla p\u0159evezena na nov\u00fd h\u0159bitov karmelitek v Lisieux. V z\u00e1\u0159\u00ed 1898, o prvn\u00edm v\u00fdro\u010d\u00ed jej\u00ed smrti byl podle karmelsk\u00e9ho zvyku vyti\u0161t\u011bn jej\u00ed nekrolog a rozesl\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm ostatn\u00edm francouzsk\u00fdm Karmel\u016fm. T\u00edm se ov\u0161em tak\u00e9 probudil velik\u00fd z\u00e1jem o tuto sv\u011btici, p\u0159esto\u017ee ke kritick\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed jej\u00edch spis\u016f do\u0161lo a\u017e v r. 1973.<\/p>\n