{"id":20,"date":"2007-03-19T16:12:35","date_gmt":"2007-03-19T15:12:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=20"},"modified":"2012-10-19T10:25:46","modified_gmt":"2012-10-19T08:25:46","slug":"filozoficka-temata-v-karmelitanske-tradici-ii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=20","title":{"rendered":"Filozofick\u00e1 t\u00e9mata v karmelit\u00e1nsk\u00e9 tradici II."},"content":{"rendered":"<p><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed studie irsk\u00e9ho teologa a filozofa Nicholase Maddena o n\u011bkter\u00fdch sty\u010dn\u00fdch bodech mezi cestou filozofick\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a t\u00e9maty karmelit\u00e1nsk\u00e9 mystick\u00e9 tradice.<\/em><\/p>\n<p>Obsahuje tyto podkapitoly<\/p>\n<ul>\n<li>Pseudo-Dionysios<\/li>\n<li>Jan od K\u0159\u00ed\u017ee a d\u016fkaz Bo\u017e\u00ed existence<!--more--><\/li>\n<\/ul>\n<p><strong>Pseudo-Dionysios<br \/>\n<\/strong><\/p>\n<p>Pseudo-Dionysios p\u0159edstavuje jeden z hlavn\u00edch spojovac\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f mezi filozofi\u00ed a k\u0159es\u0165anskou duchovn\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b mystickou, tradic\u00ed. Sv. Jan od K\u0159\u00ed\u017ee ho znal z prvn\u00ed ruky. Edita Steinov\u00e1 popisuje v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch posledn\u00edch prac\u00ed jeho vliv na z\u00e1padn\u00ed teologick\u00e9 my\u0161len\u00ed[1] a Lethel pozd\u011bji p\u0159edlo\u017eil podn\u011btnou studii o jeho p\u0159\u00ednosu pro karmelit\u00e1ny.[2] Dionysiova teologie je troj\u00ed: mystick\u00e1, symbolick\u00e1 a teoretick\u00e1. Neboli zab\u00fdv\u00e1 se pozn\u00e1n\u00edm Boha v tichu a v temnot\u011b, cestou k Bohu skrze konkr\u00e9tn\u00ed a smyslov\u00e9, a kone\u010dn\u011b se pokou\u0161\u00ed uchopit tajemstv\u00ed v abstraktn\u00edch pojmech. Nehled\u011b na to, kter\u00fdm aspektem jeho my\u0161len\u00ed se pr\u00e1v\u011b zab\u00fdv\u00e1me, je t\u0159eba br\u00e1t v \u00favahu v\u0161echny t\u0159i. V z\u00e1sad\u011b se jedn\u00e1 o inkulturaci Bible do \u0159eck\u00e9ho my\u0161lenkov\u00e9ho sv\u011bta jeho doby, a\u017e o p\u0159isvojen\u00ed si plat\u00f3nsk\u00e9 filozofie. Zde se omez\u00edme na t\u00e9mata temnoty a l\u00e1sky, kter\u00e1 jsou tak b\u011b\u017en\u00e1 v karmelit\u00e1nsk\u00e9 literatu\u0159e.<br \/>\nV prvn\u00ed kapitole <em>Mystick\u00e9 teologie<\/em> Dionysios ukazuje, \u017ee cesta k Bohu je charakterizov\u00e1na tvrzen\u00edm a negac\u00ed a nazna\u010duje, \u017ee proces vy\u00fast\u00ed v cosi jako Moj\u017e\u00ed\u0161\u016fv oblak nev\u011bd\u011bn\u00ed a dos\u00e1hne ur\u010dit\u00e9ho v\u011bd\u011bn\u00ed za v\u011bd\u011bn\u00edm. Dionysios je jednozna\u010dn\u00fdm zast\u00e1ncem <em>via negativa<\/em>, co\u017e m\u016f\u017ee p\u0159ipomenout opro\u0161t\u011bn\u00ed po\u017eadovan\u00e9 plat\u00f3nskou tradic\u00ed. Pr\u00e1v\u011b v tomto m\u00edst\u011b je v\u0161ak t\u0159eba neztr\u00e1cet ze z\u0159etele celek jeho my\u0161len\u00ed, a tak se ve sv\u011btle k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho p\u0159\u00ednosu k tomuto t\u00e9matu vyhnout p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed. Dionysios bere v \u00favahu tvrzen\u00ed a negaci ve smyslov\u00e9m i pojmov\u00e9m sv\u011bt\u011b a tvrd\u00ed, \u017ee Nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina nen\u00ed zakusiteln\u00e1 ani pochopiteln\u00e1. \u201eJe za tvrzen\u00edm i negac\u00ed\u201d.[3] S ohledem na v\u00fdznam, kter\u00fd Dionysios p\u0159ipisoval symbolick\u00e9 teologii, \u0159\u00edk\u00e1 Urs von Baltasar, \u017ee \u010dlov\u011bk mus\u00ed kontemplovat sv\u011bt obraz\u016f a \u201ene\u00fanavn\u011b p\u0159ev\u00e1d\u011bt v\u0161echny obrazy na nezobraziteln\u00e9.\u201d[4] Symboly z\u016fstavaj\u00ed \u201enutn\u00e9\u201d, ale sou\u010dasn\u011b jsou \u201enedostate\u010dn\u00e9\u201d. Nemaj\u00ed v\u0161ak b\u00fdt zni\u010deny prom\u00e9theovsk\u00fdm <em>\u00dcberstieg<\/em>, p\u0159ekon\u00e1n\u00edm. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed i pro sv\u011bt pojm\u016f. H.Ch. Puech ve sv\u00e9 slavn\u00e9 pr\u00e1ci o pojmu \u201etemnota\u201d u Dionysia \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee pro Dionysia byla biblick\u00e1 \u201etemnota\u201d jako pro v\u011bt\u0161inu Otc\u016f pojmem alegorick\u00fdm, zat\u00edmco u sv. Jana od K\u0159\u00ed\u017ee se jedn\u00e1 o symbol mystick\u00e9 zku\u0161enosti.[5] Rovn\u011b\u017e m\u00e1 za to, \u017ee t\u00e9ma \u201etemnoty\u201d se v pohansk\u00e9m my\u0161len\u00ed vyskytuje pro ozna\u010den\u00ed temn\u00e9 povahy hmoty, zat\u00edmco v \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e9m my\u0161len\u00ed se v\u00e1\u017ee k nesoum\u011b\u0159itelnosti subjektu s transcendentn\u00edm objektem naz\u00edr\u00e1n\u00ed. Tak tomu je v p\u0159\u00edpad\u011b Jana od K\u0159\u00ed\u017ee, u kter\u00e9ho je sem zahrnuta i role h\u0159\u00edchu v dramatu touhy du\u0161e po Bohu. Z tohoto pohledu je Dionysi\u016fv jazyk teoreti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, zat\u00edmco Jan\u016fv sp\u00ed\u0161e zku\u0161enostn\u00ed. To neznamen\u00e1 nic jin\u00e9ho ne\u017e rozd\u00edln\u00fd \u00fahel pohledu obohacuj\u00edc\u00ed Janovu terminologii o asociace, kter\u00fdch si s\u00e1m Dionysios jako tv\u016frce t\u00e9to terminologie nemusel b\u00fdt v\u011bdom, proto\u017ee mu, a t\u00edm sp\u00ed\u0161 jeho \u0159eck\u00fdm u\u010ditel\u016fm, chyb\u011bla Janova zku\u0161enost. Na druhou stranu Jan uskute\u010d\u0148oval mo\u017enosti, kter\u00e9 ji\u017e byly v j\u00e1dru terminologie p\u0159\u00edtomny a \u010dekaly na jeho charismatickou schopnost p\u0159etvo\u0159it je ve v\u00fdhni jeho spojen\u00ed s Bohem. Jan\u016fv pojem \u201etemnoty\u201d se tedy v\u00edce podob\u00e1 pojet\u00ed \u0158eho\u0159e z Nyssy. Obr\u00e1t\u00edme se nyn\u00ed k druh\u00e9mu t\u00e9matu karmelit\u00e1nsk\u00e9 tradice.<br \/>\nDionysios mluv\u00ed o Bohu jako o Dobru, Kr\u00e1se a L\u00e1sce.[6] My se zde omez\u00edme na L\u00e1sku. Zp\u016fsob, jak\u00fdm Dionysios o tomto t\u00e9matu mluv\u00ed, je jak\u00fdmsi vrcholem jeho snahy o inkulturaci, snoub\u00ed plat\u00f3nsk\u00fd <em>er\u00f3s<\/em> s biblickou <em>agap\u00e9<\/em>. \u00d3rigen\u00e9s a \u0158eho\u0159 z Nyssy ozna\u010dovali slovem <em>er\u00f3s<\/em> pohyb <em>agap\u00e9<\/em> vzh\u016fru, pohyb lidsk\u00e9 l\u00e1sky k Bohu, nekone\u010dn\u00e9 Kr\u00e1se. To bylo mo\u017en\u00e9, proto\u017ee Plat\u00f3n a jeho n\u00e1sledovn\u00edci umo\u017enili pojmu <em>er\u00f3s<\/em> p\u0159es\u00e1hnout jeho smyslov\u00fd p\u016fvod a pozvednout se k <em>to theion kalon<\/em>. Dionysios m\u00e1 r\u00e1d odv\u00e1\u017en\u00e9 v\u00fdrazy a to se snad nejv\u00edce projevuje v jeho p\u0159izn\u00e1n\u00ed pojmu <em>er\u00f3s<\/em> samotn\u00e9mu Bohu. Proto\u017ee B\u016fh \u201en\u00e1s miloval prvn\u00ed\u201d, m\u016f\u017eeme ho ch\u00e1pat jako v\u011b\u010dn\u011b a nekone\u010dn\u011b l\u00e1skypln\u00e9ho. Pro Terezii z Lisieux \u201eje vlastnost\u00ed l\u00e1sky skl\u00e1n\u011bt se\u201d,[7] \u201esn\u00ed\u017eit se k tomu, co je ni\u010d\u00edm, a zm\u011bnit toto nic v plamen\u201d.[8] Pou\u017eit\u00edm pojm\u016f <em>er\u00f3s<\/em> a <em>agap\u00e9<\/em> jako synonym se Dionysios vysm\u00edv\u00e1 t\u011bm, kte\u0159\u00ed kv\u016fli sv\u00e9 nedosp\u011blosti a nezralosti omezuj\u00ed jazyk. Terezie z Avily kritizuje ty, kdo \u201epodez\u0159\u00edvaj\u00ed a obvi\u0148uj\u00ed l\u00e1sku\u201d. Dionysios ch\u00e1pe Boha jako milovan\u00e9ho, ale tak\u00e9 jako miluj\u00edc\u00edho. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pas\u00e1\u017ei se v \u0159e\u010dtin\u011b vyskytuje <em>eraston<\/em>, <em>er\u00f3sin<\/em>, <em>erai<\/em>,<em> er\u00f3s<\/em>: \u201ea tak v\u0161echno mus\u00ed milovat Kr\u00e1su a Dobro a tou\u017eit po nich. Pro n\u011bj a kv\u016fli n\u011bmu se pod\u0159\u00edzen\u00e9 obrac\u00ed k nad\u0159azen\u00e9mu, stejn\u00e9 se dr\u017e\u00ed stejn\u00e9ho, nad\u0159azen\u00e9 se proz\u0159etelnostn\u011b obrac\u00ed k pod\u0159\u00edzen\u00e9mu, ka\u017ed\u00fd je povzbuzov\u00e1n a v\u0161ichni sm\u011b\u0159uj\u00ed k tomu, aby cokoli d\u011blaj\u00ed a cht\u011bj\u00ed, d\u011blali a cht\u011bli kv\u016fli sv\u00e9 touze po Kr\u00e1se a Dobru. M\u016f\u017eeme se dokonce odv\u00e1\u017eit \u0159\u00edci, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dina v\u0161ech v\u011bc\u00ed miluje v\u0161echno v p\u0159em\u00ed\u0159e sv\u00e9 dobroty, \u017ee pro svou dobrotu \u010din\u00ed a zdokonaluje v\u0161echno, v\u0161echno udr\u017euje a navrac\u00ed. Bo\u017esk\u00e1 touha je Dobro hledaj\u00edc\u00ed dobro kv\u016fli Dobru. Tato touha, kter\u00e1 stvo\u0159ila ve\u0161kerou dobrotu v tomto sv\u011bt\u011b, preexistovala v p\u0159em\u00ed\u0159e u Dobra a nedovolila mu z\u016fstat bez vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Pudila ho pou\u017e\u00edt bohatstv\u00ed sv\u00fdch sil v tvorb\u011b sv\u011bta.\u201c[9] Pro Dionysia je L\u00e1ska, ozna\u010den\u00e1 jako<em> agap\u00e9 <\/em>a <em>er\u00f3s<\/em>, schopnost\u00ed tvo\u0159it jednotu, svazek a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed splynut\u00ed v Kr\u00e1se a v Dobru.[10] Term\u00edny v sob\u011b obsahuj\u00ed vz\u00e1jemnost, <em>agap\u00e9<\/em> ozna\u010duje p\u0159edev\u0161\u00edm dar sebe sama, zat\u00edmco<em> er\u00f3s<\/em> sp\u00ed\u0161e znamen\u00e1 touhu, prudkou touhu po milovan\u00e9m a ta je pro Dionysia p\u0159\u00edtomna v sam\u00e9m Bohu. K tomu \u0159\u00edk\u00e1 op\u011bt Terezie z Lisieux: \u201eL\u00e1ska je d\u00e1t v\u0161echno a sebe sama\u201d,[11] ale tak\u00e9 zd\u016fraz\u0148uje \u017e\u00edze\u0148 touhy: \u201eC\u00edt\u00edm nekone\u010dnou touhu ve sv\u00e9m srdci\u201d[12] a pozn\u00e1v\u00e1 v tom \u00fa\u010dast na vz\u00e1jemnosti, kter\u00e1 odhaluje postoj jej\u00edho Milence, jeho\u017e slovo \u201e\u017e\u00edzn\u00edm\u201d pronesen\u00e9 na k\u0159\u00ed\u017ei si vysv\u011btluje jako touhu po du\u0161\u00edch. <em>Epistrof\u00e9<\/em> v P\u00edsni p\u00edsn\u00ed 7,10 \u201eJ\u00e1 jsem sv\u00e9ho mil\u00e9ho, on dycht\u00ed jen po mn\u011b\u201d vztahuje stejn\u011b tak na Milence jako na Milovanou. Terezie prohla\u0161uje, \u017ee \u201echt\u011bla milovat, v\u00e1\u0161niv\u011b milovat Je\u017e\u00ed\u0161e.\u201d[13] To odpov\u00edd\u00e1 Dionysiov\u011b pozn\u00e1mce, \u017ee \u201ebo\u017esk\u00e1 L\u00e1ska je extatick\u00e1, nedovoluje miluj\u00edc\u00edmu, aby pat\u0159il sob\u011b sam\u00e9mu, mus\u00ed pat\u0159it tomu, koho miluje.\u201d[14] Na to Tom\u00e1\u0161 Akvinsk\u00fd navazuje, kdy\u017e mluv\u00ed o l\u00e1sce jako o v\u00e1\u0161ni p\u016fsob\u00edc\u00ed <em>mutua inhaesio<\/em>, kde \u0159eck\u00e1 <em>sympatheia<\/em>, p\u0159elo\u017een\u00e1 jako <em>connaturalitas<\/em>, dokresluje slavnou v\u011btu <em>\u00fa monon math\u00f3n, alla kai path\u00f3n ta theia<\/em>, \u201ene pouze pozn\u00e1vat, ale tak\u00e9 zakou\u0161et bo\u017esk\u00e9\u201d,[15] kterou vnesl do spirituality Dionysios. Tajemstv\u00ed Vt\u011blen\u00ed umo\u017e\u0148uje Dionysiovi roz\u0161\u00ed\u0159it plat\u00f3nsk\u00fd pojem <em>er\u00f3s<\/em> s jeho pohybem vzh\u016fru a vid\u011bt ho jako sestupov\u00e1n\u00ed Boha sam\u00e9ho. Lethel upozor\u0148uje, \u017ee by bylo nespr\u00e1vn\u00e9 omezit plat\u00f3nsk\u00fd<em>er\u00f3s<\/em> na odm\u00edtnut\u00ed t\u011blesn\u00e9 l\u00e1sky.[16] Inspirov\u00e1n panensk\u00fdm po\u010det\u00edm Krista \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201einkulturace proveden\u00e1 c\u00edrkevn\u00edmi Otci byla \u00fa\u017easn\u00fdm zasnouben\u00edm mezi <em>er\u00f3s parthenikos<\/em> a <em>er\u00f3s plat\u00f3nikos<\/em>, bo\u017esk\u00e9 L\u00e1sky, kter\u00e1 se panensky vt\u011bluje, a plat\u00f3nsk\u00e9 l\u00e1sky jako\u017eto l\u00e1sky duchovn\u00ed, p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00ed l\u00e1sku t\u011blesnou.\u201d[17] Plat\u00f3nsk\u00fd<em> er\u00f3s<\/em>, kter\u00fd neo\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee by svou touhou dos\u00e1hl \u0159\u00ed\u0161i posledn\u00ed reality, m\u00e1 v sob\u011b vzne\u0161enou mo\u017enost, kter\u00e1 se paradoxn\u011b napl\u0148uje sestoupen\u00edm Boha v panensk\u00e9m po\u010det\u00ed. Karmelit\u00e1nsk\u00e1 tradice si cen\u00ed <em>path\u00f3n ta theia<\/em> a uzn\u00e1v\u00e1 sebeponi\u017euj\u00edc\u00ed l\u00e1sku Boha jako jeho <em>sine qua non<\/em>. Cen\u00ed si tak\u00e9 role panenstv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159iv\u00e1d\u00ed<em>er\u00f3s <\/em>do nov\u00e9ho r\u00e1mce a d\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edslib \u201enov\u00e9 zem\u011b\u201d.<br \/>\n&nbsp;<\/p>\n<p><strong>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jan od K\u0159\u00ed\u017ee a d\u016fkaz Bo\u017e\u00ed existence<br \/>\n<\/strong><\/p>\n<p>Kdy\u017e mluv\u00edme o nauce Jana od K\u0159\u00ed\u017ee, v mysli se n\u00e1m okam\u017eit\u011b vyno\u0159\u00ed slovo pasivita. Jeho pr\u00e1ce jsou vynikaj\u00edc\u00edm rozpracov\u00e1n\u00edm Dion\u00fdsiova <em>path\u00f3n ta theia<\/em>. Ot\u00e1zka, kterou si tu chceme polo\u017eit, je zda Janova zku\u0161enost s Bohem, zaznamenan\u00e1 v jeho spisech, je dokladem Bo\u017e\u00ed existence. Nichols ch\u00e1pe tuto zku\u0161enost jako jeden z pramen\u016f ve smyslu Newmanova pojmu \u201eillative sense\u201d, co\u017e je soud, kter\u00fd se bl\u00ed\u017e\u00ed k jistot\u011b shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00edm zlomk\u016f zku\u0161enosti a spo\u010d\u00edv\u00e1 v \u201ehromad\u011bn\u00ed pravd\u011bpodobnosti\u201d.[18] Proto m\u016f\u017ee b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na jako zkvalitn\u011bn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00edry. U ko\u0159ene tohoto p\u0159\u00edstupu nach\u00e1z\u00edme <em>er\u00f3s<\/em>, ve kter\u00e9m filozofov\u00e9 rozpoznali zdroj duchovn\u00ed dynamiky. Lonergan ch\u00e1pe byt\u00ed v l\u00e1sce v nej\u0161ir\u0161\u00edm smyslu jako \u201edynamick\u00fd stav, kter\u00fd napl\u0148uje z\u00e1kladn\u00ed tendenci lidsk\u00e9ho ducha k sebetranscendenci a kter\u00fd je v z\u00e1kladu ka\u017ed\u00e9ho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho uv\u011bdom\u011bn\u00ed.\u201c[19] Behaviorist\u00e9 by nam\u00edtli proti pojmu zku\u0161enosti, \u017ee je to p\u0159edm\u011bt introspekce, ale bylo jasn\u011b uk\u00e1z\u00e1no, jak i povrchn\u00ed v\u011bdomost o vnit\u0159n\u00edm \u017eivot\u011b druh\u00e9ho ukazuje, \u017ee chov\u00e1n\u00ed nezprost\u0159edkuje v\u0161echno, co je pozn\u00e1v\u00e1no. Jako zvuk se st\u00e1v\u00e1 t\u00f3nem v celku melodie, tak by n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 zku\u0161enost byla pochopiteln\u00e1 pouze v r\u00e1mci syst\u00e9mu v\u00edry a chov\u00e1n\u00ed. Krom\u011b toho v dob\u011b po Wittgensteinovi se zd\u00e1, \u017ee soukrom\u00e1 zku\u0161enost nen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00e1 pohledu zven\u010d\u00ed, kter\u00fd z\u00e1vis\u00ed na sd\u00edlen\u00e9m charakteru \u0159e\u010di a zp\u016fsob\u016f verifikace. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco dokladem pro ty, kte\u0159\u00ed neznaj\u00ed melodii, nebo necht\u011bj\u00ed p\u0159ipustit \u017e\u00e1dn\u00fd z\u0159ejm\u00fd v\u00fdznam mimo sv\u00e9 vlastn\u00ed \u201epatois\u201d? M\u016f\u017eeme se v\u00e1\u017en\u011b pt\u00e1t, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt mystick\u00e1 zku\u0161enost Jana od K\u0159\u00ed\u017ee dokladem Bo\u017e\u00ed reality, kdy\u017e tato p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 realita je ji\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed zku\u0161enosti. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dvojice ot\u00e1zek m\u016f\u017ee objasnit \u00fahel pohledu a odkr\u00fdt v tomto kruhu skute\u010dnou hodnotu: \u201eByla Janova zku\u0161enost u \u010dlov\u011bka s v\u00edrou jako byla jeho p\u0159edv\u00eddateln\u00e1?\u201d a \u201eKdy\u017e byla jeho zku\u0161enost pozd\u011bji ch\u00e1p\u00e1na jako zcela pravd\u011bpodobn\u00e1, pro\u010d by m\u011blo m\u00edt pravdu k\u0159es\u0165anstv\u00ed?\u201d[20] Vr\u00e1t\u00edme se k tomu na konci a uk\u00e1\u017eeme roli \u201evyvozov\u00e1n\u00ed na z\u00e1klad\u011b vysv\u011btlitelnosti\u201d. Nev\u00fdslovnost je jin\u00fd probl\u00e9m. Pokud jde o Boha, m\u016f\u017eeme to vyj\u00e1d\u0159it takto: ne, \u017ee o Bohu nelze absolutn\u011b nic \u0159\u00edci, ale sp\u00ed\u0161e, \u017ee o Bohu nelze nic \u0159\u00edct absolutn\u011b.[21] Jan\u016fv jazyk se zd\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nadp\u0159irozen\u00fd, nevysv\u011btliteln\u00fd v r\u00e1mci vn\u011bj\u0161\u00ed kauzality.<br \/>\nJan znal v\u00e1hu Augustinova pojmu <em>amor<\/em>. Cel\u00fd jeho \u017eivot byl v\u00e1z\u00e1n na Boha. \u201eProto\u017ee l\u00e1ska byla motivem a Er\u00f3s hnac\u00ed silou, vyjad\u0159uje se jazykem milostn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu.\u201d[22] Jeho milostn\u00e9 p\u00edsn\u011b byly naps\u00e1ny v obdob\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fatrap. Veled\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem je, \u017ee se jeho pochopen\u00ed Boha odehr\u00e1valo za okolnost\u00ed, kter\u00e9 by se zd\u00e1ly ukazovat na Bo\u017e\u00ed neskute\u010dnost nebo nep\u0159\u00edtomnost. Nen\u00ed zde prostor na bli\u017e\u0161\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed, ale fakt je to nezpochybniteln\u00fd. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno to bylo v <em>ken\u00f3sis<\/em>, v pon\u00ed\u017een\u00ed, kdy Jan nalezl pozv\u00e1n\u00ed bo\u017esk\u00e9 L\u00e1sky. P\u0159\u00edtomnost se vyjevila skrze nep\u0159\u00edtomnost. Znamenalo to tv\u016fr\u010d\u00ed pr\u016flom v n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 tradici a znovunalezen\u00ed Krista na k\u0159\u00ed\u017ei jako kl\u00ed\u010dov\u00e9ho momentu zjeven\u00ed.[23] To je u Hanse Urs von Balthasara ot\u00e1zka sv\u011btla a temnoty, osl\u0148uj\u00edc\u00edho sv\u011btla.[24] Pro Editu Steinovou je to \u201ev\u011bda k\u0159\u00ed\u017ee\u201d a \u201eforma a s\u00edla \u017eivota v hloubce du\u0161e\u201d, co \u201e\u017eiv\u00ed filozofii tohoto mu\u017ee a zp\u016fsob, kter\u00fdm se mu B\u016fh a sv\u011bt p\u0159edstavuj\u00ed.\u201d[25] Kdy\u017e mluv\u00ed o odcizen\u00ed, kter\u00e9 se d\u011bje ve smyslech a v duchu, Jan \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201eje p\u0159\u00edhodn\u00e9, \u017ee du\u0161e je v tomto hrob\u011b tmav\u00e9 smrti, aby tak dos\u00e1hla vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, ve kter\u00e9 douf\u00e1.\u201d[26] R\u00e1mec t\u00e9to <em>via negativa<\/em> je \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e r\u00e1mec filozofick\u00e9 spekulace. Jde o pono\u0159en\u00ed cel\u00e9 bytosti do o\u010distn\u00e9 temnoty, do o\u010distce, kter\u00fd se ukazuje b\u00fdt osv\u00edcen\u00edm, \u201enoc je milej\u0161\u00ed ne\u017e \u00fasvit\u201d.[27] Jde zde o osobn\u00ed charakter filozofii nezn\u00e1m\u00fd: \u201eA ona st\u0159e\u017eila mne a vedla jist\u011bji ne\u017e sv\u011btlo poledn\u00ed, tam, kde u\u017e \u010dekal na mne, kdo dob\u0159e zn\u00e1m je mi.\u201d[28] Ve skladb\u011b <em>C\u00e1ntico espiritual<\/em>, tvo\u0159en\u00e9 v pekle toledsk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed, nach\u00e1z\u00edme pot\u011b\u0161en\u00ed z Boha a jeho sv\u011bta vyj\u00e1d\u0159eno v k\u0159ehk\u00fdch, odu\u0161evn\u011bl\u00fdch obrazech, kter\u00e9 vedly Nicholse k p\u0159\u00edhodn\u00e9mu v\u00fdroku: \u201eexistence t\u00e9to b\u00e1sn\u011b, napsan\u00e9 na takov\u00e9m m\u00edst\u011b, je sama o sob\u011b d\u016fkazem pro teismus. Bez jak\u00e9koli c\u00edlen\u00e9 kultivace vn\u00edmavosti je zde l\u00e1ska nikoli c\u00edt\u011bn\u00edm velk\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale velkou odevzdanost\u00ed a utrpen\u00edm pro Milovan\u00e9ho.\u201d[29] Z\u00e1zrak Janovy poezie spo\u010d\u00edv\u00e1 ve schopnosti sd\u011blit ono nev\u00fdslovn\u00e9, co se vzp\u00edr\u00e1 filozofick\u00e9 formulaci. Morel p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee filozof nep\u0159istupuje k Absolutnu tak jako mystik, tvrd\u00ed, \u017ee mystick\u00e1 zku\u0161enost \u201em\u016f\u017ee b\u00fdt tak ohromuj\u00edc\u00ed, \u017ee i nejbyst\u0159ej\u0161\u00ed mysl je neschopna ji p\u0159edv\u00eddat.\u201d[30] Je to n\u011bco za metodickou skeps\u00ed Descartovou, je to zku\u0161enost vlastn\u00ed kone\u010dnosti. P\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u201es sebou pochopen\u00ed reality zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed jak na\u0161i vlastn\u00ed subjektivitu tak i objektivn\u00ed sv\u011bt, ve kter\u00e9m \u017eijeme\u201d.[31] Zku\u0161enost p\u0159esahuj\u00edc\u00ed <em>a priori<\/em> i <em>a posteriori<\/em>, proto\u017ee podm\u00ednky mo\u017enosti zku\u0161enosti vznikaj\u00ed sou\u010dasn\u011b se zku\u0161enost\u00ed samou. Je to jak\u00e9si odm\u00edtnut\u00ed vlastn\u00ed zvl\u00e1\u0161tnosti, cesta za v\u0161echny omezen\u00e9 zp\u016fsoby pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed na\u0161e ka\u017edodenn\u00ed pov\u011bdom\u00ed, a v\u0161echny formy a obrazy Absolutna, kter\u00e9 se mus\u00ed sklonit p\u0159ed Janov\u00fdm <em>nada<\/em>. Ale nen\u00ed zde vy\u0161krtnuto stvo\u0159en\u00ed, jak po\u017eaduje plat\u00f3nsk\u00e1 <em>epistrof\u00e9<\/em>. Jedn\u00e1 se sp\u00ed\u0161e o uveden\u00ed do v\u011bc\u00ed v pravdivosti jejich konkr\u00e9tnosti a zvl\u00e1\u0161tnosti, \u017eit\u00e9 uskute\u010dn\u011bn\u00ed <em>analogiae entis a viae eminentiae<\/em>. Jan pros\u00ed Boha, \u201eaby vtiskl do jeho du\u0161e kr\u00e1su t\u00e9 ni\u017e\u0161\u00ed moudrosti obsa\u017een\u00e9 v jeho stvo\u0159en\u00edch a jin\u00fdch podivuhodn\u00fdch d\u00edlech. Tato moudrost je tak\u00e9 kr\u00e1sou Syna Bo\u017e\u00edho, kter\u00fdm du\u0161e tou\u017e\u00ed b\u00fdt oz\u00e1\u0159ena.\u201d[32] Sv\u011bdectv\u00ed o tom, \u017ee ji Jan obdr\u017eel, najdeme v jeho vlastn\u00edch slovech, kdy\u017e mluv\u00ed o \u201eproudu obraz\u016f ohromuj\u00edc\u00ed bohatosti, kter\u00fd z n\u011bho tryskal uprost\u0159ed jeho utrpen\u00ed.\u201d[33] Von Balthasar n\u00e1m umo\u017e\u0148uje trochu proniknout do toho, co vyza\u0159uje mystick\u00e1 poezie, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1: \u201eJ\u00e1dro mystick\u00e9ho \u010dinu je za j\u00e1drem \u010dinu b\u00e1snick\u00e9ho, nach\u00e1z\u00ed se na jeho okraji. To i p\u0159esto, \u017ee b\u00e1sn\u011bn\u00ed vypl\u00fdv\u00e1 ze skryt\u00e9 mystick\u00e9 zku\u0161enosti, je jeho ozv\u011bnou, sv\u011bdectv\u00edm a zpr\u00e1vou o n\u00ed, sna\u017e\u00ed se k n\u00ed vr\u00e1tit.\u201d[34] Vypad\u00e1 to jako pozn\u00e1mka k Morelovu tvrzen\u00ed, \u017ee tajemstv\u00ed bo\u017esk\u00e9 l\u00e1sky, kriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e filozofick\u00e1 pochybnost, \u201erozechv\u00edv\u00e1 existenci v jej\u00edch z\u00e1kladech a st\u00e1v\u00e1 se skute\u010dnou \u00b4krisis\u00b4, kter\u00e1 \u017ehne plamenem zap\u00e1len\u00fdm v srdci \u010dlov\u011bka pouhou p\u0159\u00edtomnost\u00ed Absolutna.\u201d[35] Jan od K\u0159\u00ed\u017ee m\u00e1 schopnost odkr\u00fdvat tuto p\u0159\u00edtomnost skrze svou poezii. Absolutno proch\u00e1z\u00ed touto zku\u0161enost\u00ed jako n\u011bco v\u00edc ne\u017e \u010dist\u011b statick\u00e9, proto\u017ee nekone\u010dn\u00e9, jsoucno. Je to sp\u00ed\u0161e dynamick\u00e1 a osobn\u00ed p\u0159\u00edtomnost. Nov\u00e9 a ne\u010dekan\u00e9 obzory se otev\u00edraj\u00ed v prvn\u00ed Romanci (11.41-46), kde je B\u016fh, Trojjedin\u00fd, pops\u00e1n jako tajemstv\u00ed sjednocuj\u00edc\u00ed l\u00e1sky. Cannistra v\u00fdsti\u017en\u011b poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eNekone\u010dnost Bo\u017e\u00edho byt\u00ed nen\u00ed extenz\u00edvn\u00ed nekone\u010dno z\u00edskan\u00e9 pojmov\u011b negativn\u011b jako pop\u0159en\u00ed hranic kone\u010dn\u00e9ho. Je to intenz\u00edvn\u00ed a dynamick\u00e9 nekone\u010dno, neomezen\u00e1 hloubka l\u00e1sky, kter\u00e1 st\u00e1le \u017eiv\u00ed sama sebe. Trinit\u00e1rn\u00ed B\u016fh je nevy\u010derpateln\u00e1 energie l\u00e1sky. T\u00edm je Bohem \u017eiv\u00fdm a jeho symbolem v Bibli je \u017eiv\u00fd plamen ke\u0159e, kter\u00fd ho\u0159\u00ed ani\u017e by sho\u0159el.\u201d[36] Ano, za\u0161li jsme za c\u00edl filozofie, ale zachytili jsme z\u00e1blesk \u017eivotnosti, o kter\u00e9 se filozofii ani nesn\u00ed. Autor se domn\u00edv\u00e1, \u017ee \u00fakolem sou\u010dasn\u00fdch karmelit\u00e1n\u016f je nal\u00e9zt tento ho\u0159\u00edc\u00ed ke\u0159 a v\u00e9st k n\u011bmu ostatn\u00ed.<br \/>\nNa konci t\u00e9to \u010d\u00e1sti bychom cht\u011bli upozornit na pr\u00e1ci americk\u00e9ho karmelit\u00e1na Stevena Paynea o epistemologick\u00e9 hodnot\u011b mystick\u00e9 zku\u0161enosti.[37] Nen\u00ed tu m\u00edsto na vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed rozbor Payneho teze, ale stru\u010dn\u011b m\u016f\u017eeme \u0159\u00edct, \u017ee to je st\u0159\u00edzliv\u00e1 studie, veden\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b logicky a doch\u00e1zej\u00edc\u00ed k um\u00edrn\u011bn\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm. Jeho z\u00e1kladn\u00ed metodou je \u201evyvozov\u00e1n\u00ed na z\u00e1klad\u011b vysv\u011btlitelnosti\u201d.[38] To znamen\u00e1, \u017ee \u201es ohledem na dan\u00e1 fakta, je rozumn\u00e9 hled\u011bt na kontemplaci jako na pozn\u00e1vac\u00ed druh zku\u0161enosti, proto\u017ee takov\u00fd pohled nab\u00edz\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm tak dobr\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed fakt\u016f, jako konkuren\u010dn\u00ed hypot\u00e9zy p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed v \u00favahu.\u201d Zkoum\u00e1 \u0161est krit\u00e9ri\u00ed stanoven\u00fdch Achinsteinem pro dostate\u010dnost v\u00fdkladu: p\u0159\u00ednosnost, spr\u00e1vnost, hloubka, \u00faplnost, jednotnost a zp\u016fsob pod\u00e1n\u00ed. Teprve potom Payne nab\u00edz\u00ed dvan\u00e1ct zji\u0161t\u011bn\u00ed ohledn\u011b mystick\u00e9 zku\u0161enosti, kter\u00e9 jsou pou\u017eity jako podklad pro jeho tvrzen\u00ed. Jeden bod z nich si zaslou\u017e\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zm\u00ednku, proto\u017ee ukazuje na \u0161ir\u0161\u00ed souvislosti: Z\u00e1kladem p\u0159ijatelnosti domn\u011bnky je skute\u010dnost, \u017ee ve sv\u011btle v\u0161eho, co zn\u00e1me nebo p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, vysv\u011btluje dan\u00e1 fakta \u00fasp\u011b\u0161n\u011bji ne\u017e jin\u00e9 domn\u011bnky.[39] Domn\u011bnka \u201efunguje <em>podstatn\u011b<\/em> l\u00e9pe\u201d.[40] Pro n\u00e1zornost tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00edpad \u201eMary Smithov\u00e9\u201d, nadan\u00e9 a rozumn\u00e9 badatelky, kter\u00e1 studuje mystick\u00e9 texty, kritiky, rad\u00ed se s kontemplativn\u00edmi lidmi, reflektuje svou vlastn\u00ed zku\u0161enost.[41] Ta p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9 zku\u0161enosti nemohou b\u00fdt odbyty jako pouh\u00e9 citov\u00e9 stavy, proto\u017ee maj\u00ed silnou povahu vn\u00edm\u00e1n\u00ed a \u010dasto se prolamuj\u00ed do v\u011bdom\u00ed n\u00e1hle \u201ejakoby odjinud\u201d. \u201e\u010cist\u00e1 nerozli\u0161en\u00e1 jednota\u201d nesta\u010d\u00ed jako popis p\u0159edm\u011btu tohoto pozn\u00e1n\u00ed, \u201eobsahuje vjem l\u00e1skypln\u00e9ho spojen\u00ed a n\u011b\u010deho kone\u010dn\u00e9ho, nesmyslov\u00e9ho, siln\u00e9ho, osobn\u00edho, l\u00e1skypln\u00e9ho atd&#8230; a pro k\u0159es\u0165ansk\u00e9 mystiky tento zjevn\u011b teistick\u00fd charakter obvykle s\u00edl\u00ed s pokrokem v kontemplaci.\u201d Upozor\u0148uje tak\u00e9 na to, jak jsou mystikov\u00e9 vyrovnan\u00ed, na zralost jejich ctnost\u00ed, kter\u00e1 s p\u0159\u00edslu\u0161nou rezervou <em>ceteris<\/em> <em>paribus<\/em> p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ctnosti p\u0159isuzovan\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9mu objektu jejich zku\u0161enosti&#8230; Pro Smithovou se zd\u00e1 rozumn\u00e9 soudit, a to p\u0159es n\u011bkter\u00e9 nevy\u0159e\u0161en\u00e9 probl\u00e9my, \u017ee zku\u0161enost mystick\u00e9ho spojen\u00ed s miluj\u00edc\u00edm Bohem by odpov\u00eddala t\u011bmto \u00fa\u010dink\u016fm. To roz\u0161i\u0159uje z\u00e1kladnu pro na\u0161i \u00favahu o Janu od K\u0159\u00ed\u017ee jako sv\u011bdkovi ve prosp\u011bch teismu nebo\u0165 jeho pozoruhodn\u00e1 poezie je zasazena do stejn\u011b pozoruhodn\u00fdch souvislost\u00ed jeho ctnost\u00ed a zku\u0161enosti. Payne se spolu se \u201eSmithovou\u201d domn\u00edv\u00e1, \u017ee jeho domn\u011bnka o kontemplaci jako\u017eto pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt rozumn\u011b zast\u00e1v\u00e1na. Vysv\u011btluje \u0161irok\u00e9 spektrum jev\u016f pomoc\u00ed n\u011bkolika m\u00e1lo jednoduch\u00fdch my\u0161lenek. Kdo je p\u0159ijme, m\u016f\u017ee \u201erozumn\u011b a konstruktivn\u011b odpov\u00eddat na mystick\u00e9 stavy\u201d a to t\u00edm, \u017ee \u201epostav\u00ed sv\u00e9 zku\u0161enosti do \u0161ir\u0161\u00edho kontextu \u017eiv\u00e9ho vztahu k osobn\u00edmu Bohu, analogick\u00e9mu lidsk\u00e9 l\u00e1sce.\u201d Pro Paynea tato domn\u011bnka \u201efunguje dob\u0159e\u201d.[42]<\/p>\n<div>\n<hr \/>\n<div>[1] TERESA BENEDICTA (Edith STEIN), \u201cWays to know God\u201d in <em>The Thomist<\/em>, 1946, s. 374-420.<\/div>\n<div>[2] Francois-M. LETHEL, <em>Theologie de l`Amour de Jesus<\/em>, Editions du Carmel, Venasque, 1996, s. 29-57.<\/div>\n<div>[3] <em>Theologia Mystica<\/em>, kpt. 5.<\/div>\n<div>[4] Viz Raymond GAWRONSKI, <em>Word and Silence<\/em>, W.B.Eerdmans, Michigan, 1995, s. 55.<\/div>\n<div>[5] Henri-Charles PUECH, \u201eLa T\u00e9n\u00e9bre mystique chez le Pseudo-Denys l`Ar\u00e9opagite et dans la tradition patristiqu\u00e9\u201d in <em>Etudes Carmelitaines<\/em> 33A, I, 1938, s. 33-53.<\/div>\n<div>[6] Viz LETHEL, op.cit., s. 43-53.<\/div>\n<div>[7]<em>Oeuvres completes<\/em>, Editions du Cerf\/DDB, Paris, 1992, Ms. A 2v.<\/div>\n<div>[8] Ibid., Ms. B 3v.<\/div>\n<div>[9] <em>De divinis nominibus<\/em>, IV,10, PG3, 708AB, cit. podle angl. p\u0159. Colm Luibheid, Pseudo- Dionysios, The Complete Works, Paulist Press, New York, 1987, s. 79-80.<\/div>\n<div>[10] Ibid., IV,12, PG3, 709CD, ang. p\u0159. s. 81.<\/div>\n<div>[11] Op. cit. <em>Poesies<\/em>, 5454\/22.<\/div>\n<div>[12] Op. cit., <em>Prieres<\/em>, 6.<\/div>\n<div>[13] Op. cit., Ms. A 47v.<\/div>\n<div>[14] <em>De divinis nominibus<\/em>, IV, 13, PG3, 712A.<\/div>\n<div>[15]<em> Summa Theologica<\/em>, 1-11, q. 26-8.<\/div>\n<div>[16] Op. cit., s. 56.<\/div>\n<div>[17] Ibid.<\/div>\n<div>[18] Aidan NICHOLS, <em>A Grammar of Consent<\/em>, T&amp;T Clark, Edinburgh, 1991, s. 97nn.<\/div>\n<div>[19] Bernard LONERGAN,<em> Philosophy of God and Theology<\/em>, London, 1973, s. 9-10.<\/div>\n<div>[20] NICHOLS, op. cit., s. 104.<\/div>\n<div>[21] P. DONOVAN,<em> Interpreting, Religious, Experience<\/em>, cit. in NICHOLS, s. 100.<\/div>\n<div>[22] Gerald BRENAN, <em>St John of the Cross, His life and poetry<\/em>, Cambridge 1973, s. 13.<\/div>\n<div>[23] NICHOLS, op. cit., s. 101.<\/div>\n<div>[24] R.GAWRONSKI, <em>Word and Silence<\/em>, s. 74.<\/div>\n<div>[25] Edith STEIN, <em>The Science of the Cross<\/em>, cit. podle angl. p\u0159ekl. London, 1960, s. 1.<\/div>\n<div>[26] <em>Temn\u00e1 noc<\/em>, 2.6.<\/div>\n<div>[27] Ibid., 2.strofa b\u00e1sn\u011b.<\/div>\n<div>[28] Ibid., 4.strofa.<\/div>\n<div>[29] Op. cit., s. 107.<\/div>\n<div>[30] G.MOREL, cit. in NICHOLS, s. 108.<\/div>\n<div>[31] NICHOLS, op. cit., s. 109.<\/div>\n<div>[32]<em> Duchovn\u00ed p\u00edse\u0148<\/em>, 36.7.<\/div>\n<div>[33] NICHOLS, op. cit., s. 109.<\/div>\n<div>[34] GAWRONSKI, op. cit., s. 72.<\/div>\n<div>[35] MOREL, cit. in NICHOLS, op. cit., s. 108.<\/div>\n<div>[36] Saverio CANNISTRA, \u201eUn nodo ineffabile\u201c, nepublikovan\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka, \u0158\u00edm, 1996.<\/div>\n<div>[37] Steven PAYNE,<em> John of the Cross and the Cognitive Value of Mysticism<\/em>. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht, 1990, s.\u00a0 174nn.<\/div>\n<div>[38] Ibid.<\/div>\n<div>[39] Ibid., s. 178.<\/div>\n<div>[40] Ibid., s. 210.<\/div>\n<div>[41] Ibid., s. 210-212.<\/div>\n<div>[42] Ibid., s. 212.<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed studie irsk\u00e9ho teologa a filozofa Nicholase Maddena o n\u011bkter\u00fdch sty\u010dn\u00fdch bodech mezi cestou filozofick\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a t\u00e9maty karmelit\u00e1nsk\u00e9 mystick\u00e9 tradice. Obsahuje tyto podkapitoly Pseudo-Dionysios Jan od K\u0159\u00ed\u017ee a d\u016fkaz Bo\u017e\u00ed existence<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/20"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=20"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/20\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4783,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/20\/revisions\/4783"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=20"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=20"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=20"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}