{"id":24,"date":"2007-06-05T15:27:47","date_gmt":"2007-06-05T14:27:47","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=24"},"modified":"2012-10-17T21:39:50","modified_gmt":"2012-10-17T19:39:50","slug":"mystika-a-duchovni-diagnoza-nasi-doby-i","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=24","title":{"rendered":"Mystika a duchovn\u00ed diagn\u00f3za na\u0161\u00ed doby I."},"content":{"rendered":"<p>Tom\u00e1\u0161 Hal\u00edk<\/p>\n<p><em>Dosud nepublikovan\u00fd text z r. 1997 p\u016fvodn\u011b ur\u010den\u00fd pro sborn\u00edk o \u0161pan\u011blsk\u00e9 karmelit\u00e1nsk\u00e9 mystice. (Prvn\u00ed \u010d\u00e1st)<br \/>\n<\/em><\/p>\n<p>1.1. Sou\u010dasn\u00fd z\u00e1jem o mystiku nen\u00ed jen pouhou povrchn\u00ed m\u00f3dou. Je to jedno ze \u201eznamen\u00ed doby\u201c, jev, kter\u00fd si zaslou\u017e\u00ed reflexi teolog\u016f, religionist\u016f, filozof\u016f i sociolog\u016f. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee <em>mystika odpov\u00edd\u00e1 na hlubokou pot\u0159ebu lid\u00ed na\u0161\u00ed doby, poskytuje kl\u00ed\u010d k porozum\u011bn\u00ed sou\u010dasn\u00e9 duchovn\u00ed situaci, nab\u00edz\u00ed m\u00edsto setk\u00e1n\u00ed a dialogu r\u016fzn\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a duchovn\u00edch tradic a otv\u00edr\u00e1 cestu obnovy k\u0159es\u0165anstv\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed kulturn\u00ed epo\u0161e. <\/em>Zamy\u0161len\u00ed nad d\u011bjinn\u00fdm kontextem o\u017eiven\u00e9ho z\u00e1jmu o mystiku se nutn\u011b dot\u00fdk\u00e1 \u0159ady z\u00e1va\u017en\u00fdch t\u00e9mat, jako je duchovn\u00ed diagn\u00f3za dne\u0161ka a budouc\u00ed podoba n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<br \/>\n<!--more--><\/p>\n<p>1.2.1. Na jakou pot\u0159ebu dne\u0161n\u00edch lid\u00ed mystika odpov\u00edd\u00e1? Co tento z\u00e1jem vypov\u00edd\u00e1 o na\u0161\u00ed dob\u011b? Prohlouben\u00ed touhy po nitern\u00e9 a bezprost\u0159edn\u00ed duchovn\u00ed zku\u0161enosti je fenom\u00e9n, kter\u00fd se v d\u011bjin\u00e1ch opakovan\u011b vyno\u0159uje a jist\u011b n\u011bjak souvis\u00ed s t\u00edm, co se odehr\u00e1v\u00e1 ve spole\u010dnosti a kultu\u0159e, s celkov\u00fdm duchovn\u00edm klimatem. Pov\u0161imnout si t\u011bchto souvislost\u00ed neznamen\u00e1 pova\u017eovat n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 proudy za \u201eprodukt spole\u010densk\u00fdch pom\u011br\u016f\u201c; i ten, kdo v mystice vid\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm dar Ducha, kter\u00fd vane kam chce, nemus\u00ed odm\u00edtat p\u0159edstavu, \u017ee tento dar a toto vanut\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed tak\u00e9 jako v\u010dasn\u00e1 odpov\u011b\u010f na \u017e\u00edze\u0148 lid\u00ed v ur\u010dit\u00e9 dob\u011b, aby obmyl, co je poskvrn\u011bn\u00e9, vyhojil, co je zran\u011bn\u00e9, uvolnil, co je strnul\u00e9 a rozn\u00edtil, co je ustydl\u00e9.<br \/>\nV ur\u010dit\u00fdch rysech se na\u0161e doba podob\u00e1 epo\u0161e rozkv\u011btu \u0161pan\u011blsk\u00e9 mystiky na po\u010d\u00e1tku baroka. Ob\u011bma t\u011bmto d\u011bjinn\u00fdm \u00fadob\u00edm p\u0159edch\u00e1zela dramatick\u00e1 expanze lidsk\u00e9 moci, rozvoje v\u011bdy, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed horizontu pozn\u00e1n\u00ed, p\u0159ekro\u010den\u00ed hranic: kdysi to byla doba objev\u016f a dob\u00fdv\u00e1n\u00ed nov\u00fdch kontinent\u016f, nyn\u00ed doba vstupu \u010dlov\u011bka do kosmick\u00e9ho prostoru a propojen\u00ed v\u0161ech kultur a civilizac\u00ed na t\u00e9to planet\u011b; v obou p\u0159\u00edpadech se radik\u00e1ln\u011b m\u011bnila paradigmata vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Nech\u00e1me-li se v na\u0161em pohledu na d\u011bjiny kultury inspirovat Jungovou analytickou psychologi\u00ed, budeme pozorn\u011b o\u010dek\u00e1vat, kdy a jak tento expanzivn\u00ed <em> <\/em>pohyb a otev\u0159enost sm\u011brem \u201even\u201c budou vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyrovn\u00e1v\u00e1ny pohybem \u201edovnit\u0159\u201c, k centru, otev\u0159enost\u00ed pro nitro.<br \/>\nV l\u016fn\u011b renesan\u010dn\u00ed horizontality se u\u017e p\u0159ipravoval duchovn\u00ed patos baroka, rozehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed mnoh\u00e9 renesan\u010dn\u00ed motivy v hlub\u0161\u00ed t\u00f3nin\u011b &#8211; a pr\u00e1v\u011b na tomto rozhran\u00ed renesance a baroka vyr\u016fstaj\u00ed d\u00edla velk\u00fdch \u0161pan\u011blsk\u00fdch mystik\u016f, zejm\u00e9na Jana od K\u0159\u00ed\u017ee a Terezie z Avily.<br \/>\nJan Pato\u010dka kdysi interpretoval Komensk\u00e9ho pojet\u00ed \u010dlov\u011bka a sv\u011bta jako alternativu ke kartezi\u00e1nsk\u00e9mu obratu k subjektu a rozd\u011blen\u00ed skute\u010dnosti na <em>res extensa<\/em> a <em>res cogitans<\/em>; n\u011bco podobn\u00e9ho &#8211; a patrn\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm pr\u00e1vem &#8211; lze konstatovat i p\u0159i studiu t\u011bchto klasik\u016f \u0161pan\u011blsk\u00e9 mystiky. \u0160pan\u011blsk\u00e1 mystika se nevrac\u00ed k teocentrick\u00e9mu hierarchick\u00e9mu a strm\u011b vertik\u00e1ln\u00edmu sch\u00e9matu st\u0159edov\u011bk\u00e9 onto-teologie, av\u0161ak nep\u0159ij\u00edm\u00e1 ani kartezi\u00e1nsk\u00fd dualismus, op\u0159en\u00fd o antropocentrick\u00e9 v\u00fdchodisko racion\u00e1ln\u00edho subjektu. Terezie a Jan hledaj\u00ed Boha nikoliv na \u0161pici hierachick\u00e9 stavby jsoucna, n\u00fdbr\u017e v hlubin\u011b lidsk\u00e9ho srdce, vid\u00ed ho jako st\u0159ed lidsk\u00e9 existence &#8211; a pr\u00e1v\u011b z tohoto st\u0159edu, tedy z perspektivy z\u00e1rove\u0148 \u201eantropocentrick\u00e9\u201c i \u201eteocentrick\u00e9\u201c se sna\u017e\u00ed uchopit dynamicky vn\u00edmanou jednotu skute\u010dnosti. Do novoplatonsk\u00e9 a augustinsk\u00e9 linie vkl\u00e1daj\u00ed zku\u0161enost noci a nicoty, do aristotelsko-tomistick\u00e9 katedr\u00e1ly jsoucna dynamiku lidsk\u00e9 cesty, dramatu vz\u00e1jemn\u00e9ho hled\u00e1n\u00ed Boha a \u010dlov\u011bka. To, co nap\u0159\u00edklad u Terezie z Avily b\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1no jej\u00edm \u201esokratismem\u201c, je mo\u017en\u00e1 n\u011b\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edkladem typick\u00e9ho obratu mystik\u016f k vlastn\u00edmu nitru jako v\u00fdchodisku my\u0161len\u00ed o Bohu. V my\u0161len\u00ed a c\u00edt\u011bn\u00ed klasik\u016f \u0161pan\u011blsk\u00e9 mystiky je u\u017e p\u0159\u00edtomna novov\u011bk\u00e1 subjektivita, kter\u00e1 je v\u0161ak ukotvena v Bohu poutem mnohem \u201eexistenci\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edm\u201c, ne\u017e je Descartovo spol\u00e9h\u00e1n\u00ed na \u201everacitas Dei\u201c.<br \/>\nKdysi jsem se pokusil interpretovat Descarta a racionalismus novov\u011bku jako obranu v\u016f\u010di zku\u0161enosti \u201enoci\u201c, kterou Evropa pro\u0161la v dob\u011b n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u00e1lek sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed a jako osudov\u00fd krok na cest\u011b zapom\u00edn\u00e1n\u00ed na \u201eno\u010dn\u00ed cestu pozn\u00e1n\u00ed\u201c. Za tento krok jsem ozna\u010dil Descartovo \u201epou\u017eit\u00ed\u201c Boha jako garanta pravdivosti sv\u011bta dne v\u016f\u010di sv\u011btu noci ( ). Je-li B\u016fh \u201eum\u00edst\u011bn\u201c v\u00fdhradn\u011b do \u201esv\u011btl\u00e9 oblasti\u201c, sf\u00e9ry <em>jasn\u00fdch a z\u0159eteln\u00fdch idej\u00ed<\/em>, kter\u00e1 je beze zbytku p\u0159\u00edstupna moci lidsk\u00e9ho <em>ratia<\/em>, pak je t\u00edm p\u0159ipravov\u00e1n i jeho konec: tento B\u016fh racion\u00e1ln\u00ed metafyziky bude pozd\u011bji ve jm\u00e9nu sv\u011btla rozumu odm\u00edtnut jako\u017eto pouh\u00fd st\u00edn (projekce) \u010dlov\u011bka.[1]<br \/>\nMystiku noci \u0161pan\u011blsk\u00fdch autor\u016f, p\u00ed\u0161\u00edc\u00edch n\u011bkolik desetilet\u00ed p\u0159ed Descartem, m\u016f\u017eeme ch\u00e1pat jako otev\u0159en\u00ed jin\u00e9 mo\u017enosti jak ch\u00e1pat vztah Boha, \u010dlov\u011bka a sv\u011bta, rozumu, sv\u011btla a noci. Zejm\u00e9na Jan od K\u0159\u00ed\u017ee ukazuje cestu odv\u00e1\u017en\u00e9 d\u016fv\u011bry v to, \u017ee <em>B\u016fh mluv\u00ed i v temnot\u00e1ch<\/em>, osobn\u00edch i d\u011bjinn\u00fdch kriz\u00edch, a \u017ee do jeho skute\u010dn\u00fdch hloubek m\u016f\u017eeme pohl\u00e9dnout dokonce teprve a pr\u00e1v\u011b tehdy, kdy je \u201esv\u011btl\u00fd\u201c sv\u011bt nezproblematizovan\u00e9 ka\u017edodennosti ot\u0159esen.<br \/>\n1.2.2. Dne\u0161n\u00ed \u201epostmodern\u00ed spiritualitu\u201c s jej\u00edm z\u00e1jmem o mystiku m\u016f\u017eeme jist\u011b pova\u017eovat tak\u00e9 za ur\u010ditou \u201ekompenzaci\u201c, vyrovn\u00e1vaj\u00edc\u00ed vlnu, vzhledem k p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edmu expanzivn\u00edmu charakteru vrcholn\u00e9 f\u00e1ze novov\u011bku. Nelze se v\u0161ak spokojit s ban\u00e1ln\u00edm konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee po \u201eextravertn\u00edm\u201c obdob\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed \u201eintrovertn\u00ed\u201c f\u00e1ze v\u00fdvoje. Psychoanal\u00fdza a surrealismus sv\u00fdm d\u016frazem na mimoracion\u00e1ln\u00ed, nev\u011bdom\u00e9 vrstvy psychiky destruovaly fas\u00e1du dosavadn\u00edho obrazu skute\u010dnosti p\u0159ibli\u017en\u011b v t\u00e9\u017ee dob\u011b, kdy nukle\u00e1rn\u00ed fyzika p\u0159ipravovala nov\u00e1 paradigmata ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta i p\u0159edpoklady pro technick\u00e9 vyn\u00e1lezy, kter\u00e9 \u010dlov\u011bka vynesly do kosmick\u00fdch v\u00fd\u0161in a srazily do p\u0159edpekl\u00ed glob\u00e1ln\u00edho ohro\u017een\u00ed. Ve filozofii \u201epozdn\u00edho v\u011bku\u201c p\u0159evl\u00e1dla ned\u016fv\u011bra ke v\u0161\u00ed tradi\u010dn\u00ed metafyzice, k onto-teologii, ale i ke v\u0161em \u201evelk\u00fdm koncept\u016fm\u201c, sna\u017e\u00edc\u00edm se vysv\u011btlit skute\u010dnost z jednoho bodu a jednoho principu, k \u201evelk\u00fdm vypr\u00e1v\u011bn\u00edm\u201c.<br \/>\nMartin Heidegger radikalizoval Nietzscheho intuice a stal se otcem dekonstrukce metafyziky nejen jako\u017eto stylu my\u0161len\u00ed, ale jako p\u016fdy, na n\u00ed\u017e vyrostl osv\u00edcensk\u00fd humanismus a cel\u00fd koncept v\u011bdy. Heidegger vyhl\u00e1sil konec filozofie, dovr\u0161en\u00ed a p\u0159ekon\u00e1n\u00ed filozofie, n\u00e1vrat my\u0161len\u00ed k po\u010d\u00e1tku, p\u0159ed filozofii &#8211; metafyziku, p\u0159ed sokratovsk\u00e9 definov\u00e1n\u00ed, p\u0159ed \u201emocenskou sf\u00e9ru dostate\u010dn\u00e9ho d\u016fvodu\u201c. Jako alternativu k dosavadn\u00edmu rozpou\u0161t\u011bn\u00ed filozofie skrze metafyziku do jednotliv\u00fdch v\u011bd pozval filozofii zp\u011bt do bl\u00edzkosti b\u00e1snictv\u00ed, vyzval k napln\u011bn\u00ed nevyu\u017eit\u00fdch potencionalit my\u0161len\u00ed. Filozofie skrze pojmy jako Platonova idea a Aristotelova energeia se sna\u017eila o uchopen\u00ed byt\u00ed jsouc\u00edho. Nyn\u00ed m\u00e1 podle Heideggera my\u0161len\u00ed &#8211; nepojmov\u00e9, nediskurzivn\u00ed, ne-p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed my\u0161len\u00ed &#8211; vystoupit p\u0159ed a mimo sf\u00e9ru ratia, k \u201eotev\u0159enosti pro byt\u00ed\u201c. Metafyzick\u00e1 tradice, prostupuj\u00edc\u00ed filozofii od jej\u00edch sokratovsk\u00fdch po\u010d\u00e1tk\u016f, se vyzna\u010dovala \u201ezapomenut\u00edm byt\u00ed\u201c. Heideggerova \u201eontologick\u00e1 diference\u201c, rozli\u0161en\u00ed mezi jsoucnem a byt\u00edm, odkr\u00fdv\u00e1 nov\u00fd p\u0159\u00edstup k k byt\u00ed ne\u017e bylo dosavadn\u00ed redukov\u00e1n\u00ed byt\u00ed na byt\u00ed jsouc\u00edho. Lidsk\u00e1 existence byla Heideggerem objevena jako m\u00edsto, kde byt\u00ed samo p\u0159ich\u00e1z\u00ed k \u0159e\u010di, kde se v \u0159e\u010di ukazuje byt\u00ed.<br \/>\nHeideggerova filozofie \u010derp\u00e1 z mystiky, zejm\u00e9na z Eckharta a lze ji v mnoh\u00e9m k mystice p\u0159irovnat, podobn\u011b jako \u201edekonstrukce\u201c postmodern\u00edch filozof\u016f Lyotarda a Derridy b\u00fdv\u00e1 p\u0159ipodob\u0148ov\u00e1na k negativn\u00ed teologii, tedy k onomu teologick\u00e9mu proudu, kter\u00fd je podstatn\u011b spojen s mystikou. V rozhovoru s heideggerovskou filozofi\u00ed bychom mohli mystiku a tradici negativn\u00ed teologie ozna\u010dit za onu ponornou \u0159eku, kter\u00e1 vyva\u017euje racion\u00e1ln\u00ed metafyziku a v n\u00ed\u017e k \u201ezapomenut\u00ed byt\u00ed\u201c nedo\u0161lo; mystika si udr\u017eela onu bl\u00edzkost k b\u00e1snictv\u00ed a v mnoh\u00e9m napl\u0148uje to, co Heidegger po\u017eaduje od \u201emy\u0161len\u00ed\u201c.[2]<br \/>\nVztah racion\u00e1ln\u00ed metafyziky a mystiky bychom s vyu\u017eit\u00edm kategori\u00ed jungovsk\u00e9 analytick\u00e9 psychologie mohli rovn\u011b\u017e charakterizovat jako<em> <\/em>vztah<em> anima <\/em>a<em> animy, <\/em>mu\u017esk\u00e9ho a \u017eensk\u00e9ho p\u00f3lu<em>.<\/em>[3] Mystika &#8211; podobn\u011b jako jungovsk\u00e1 anima &#8211; nab\u00edz\u00ed dar intuitivn\u00edho vhledu, vyt\u011bs\u0148ovat ji znamen\u00e1 riskovat rigiditu, ztr\u00e1tu imaginace, kreativity, dotyku posv\u00e1tn\u00e9ho. Bylo by jist\u011b z\u00e1slu\u017en\u00e9 napsat d\u011bjiny evropsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed se z\u0159etelem k mystice jako spodn\u00edmu proudu, z n\u011bho\u017e se nap\u00e1j\u00ed my\u0161len\u00ed tak v\u00fdrazn\u00fdch filozof\u016f jako je Platon, Plotin, Origenes, Augustin, Tom\u00e1\u0161 Akvinsk\u00fd, Mikul\u00e1\u0161 Kus\u00e1nsk\u00fd, Pascal, Leibnitz, Scheling, Fichte, Hegel, Schopenhauer, Nietzsche &#8211; a\u017e po Husserla, Heideggera, Wittgensteina, Marcela, Teilharda, Bubera, Ebnera, Levinase, Derridu, Mariona&#8230;<br \/>\nTak\u00e9 uzn\u00e1vanou roli <em>mystiky jako m\u00e9dia komunikace mezi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi tradicemi <\/em>v r\u00e1mci postmodern\u00edho prol\u00edn\u00e1n\u00ed kulturn\u00edch okruh\u016f bychom mohli v duchu t\u00e9to metafory ozna\u010dit za tak\u00e9 typick\u00fd dar \u201eanimy\u201c &#8211; zprost\u0159edkovatelky.<\/p>\n<p>1.3. Druhou mo\u017enou analogi\u00ed mezi dobou p\u016fsoben\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00fdch mystik\u016f a dne\u0161kem je ot\u0159es instituc\u00ed, zprost\u0159edkov\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fd \u017eivot. V \u0161estn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed byla tradi\u010dn\u00ed institucion\u00e1ln\u00ed podoba v\u00edry zpochybn\u011bna reformac\u00ed a velk\u00fdm z\u00e1padn\u00edm schismatem, vedouc\u00edm k n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m.<em> Dnes se velk\u00e9 c\u00edrkve ocitaj\u00ed v dosud neb\u00fdval\u00e9 krizi tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 dv\u011bma skute\u010dnostem: sekul\u00e1rn\u00ed spole\u010dnosti a nov\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm hnut\u00edm.<\/em><br \/>\nJe pochopiteln\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch krize institucion\u00e1ln\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed se duchovn\u00ed hled\u00e1n\u00ed intenzivn\u011bji obrac\u00ed sm\u011brem k<em> bezprost\u0159edn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 zku\u0161enosti<\/em>. V\u017edy z\u016fst\u00e1v\u00e1 otev\u0159enou ot\u00e1zkou, nakolik se c\u00edrkve s podez\u0159en\u00edm uzav\u0159ou zku\u0161enosti mystik\u016f a vsad\u00ed na upevn\u011bn\u00ed \u201esyst\u00e9mu\u201c a nakolik dok\u00e1\u017eou vyt\u011b\u017eit pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to zku\u0161enosti s\u00edlu k vnit\u0159n\u00ed obrod\u011b.<br \/>\nByla to tridentsk\u00e1 obnova c\u00edrkevn\u00ed k\u00e1zn\u011b a obrat k tomismu, anebo z\u00e1pal sv\u011btc\u016f jako byl Jan od K\u0159\u00ed\u017ee, Terezie z Avily, Ign\u00e1c z Loyoly, Filip Neri a dal\u0161\u00ed, co umo\u017enilo barokn\u00edmu katolicismu \u201enabrat druh\u00fd dech\u201c a z protireformace u\u010dinit \u201ekatolickou reformaci\u201c, z obran\u00e9 re-akce nov\u00fd po\u010d\u00e1tek? Z\u016fstane \u201e<em>aggiornamento<\/em>\u201c Druh\u00e9ho vatik\u00e1nsk\u00e9ho koncilu sp\u00ed\u0161e re-akc\u00ed (by\u0165 tentokr\u00e1t sp\u00ed\u0161e vst\u0159\u00edcnou ne\u017e konfronta\u010dn\u00ed) na sekul\u00e1rn\u00ed sv\u011bt, nebo bude n\u00e1sledov\u00e1no a prohloubeno skute\u010dnou spiritu\u00e1ln\u00ed obrodou?<br \/>\nDruh\u00fd vatik\u00e1nsk\u00fd koncil &#8211; v mnoh\u00e9m srovnateln\u00fd s reformn\u00edm koncilem v Tridentu &#8211; p\u0159inesl organiza\u010dn\u00ed a liturgick\u00e9 zm\u011bny, byl doprov\u00e1zen zm\u011bnami teologick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Zah\u00e1jil v\u0161ak tak\u00e9 cestu duchovn\u00ed prom\u011bny? N\u011bkte\u0159\u00ed odpov\u00eddaj\u00ed kladn\u011b s poukazem na nov\u00e1 hnut\u00ed v c\u00edrkvi. Osobn\u011b se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee skute\u010dn\u00e1 obnova m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt jen z je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hloubky a \u017ee jej\u00edm znamen\u00edm bude pr\u00e1v\u011b o\u017eiven\u00ed mystiky (nejenom zv\u011bdav\u00fd z\u00e1jem o mystiku).<br \/>\nDruh\u00fd vatik\u00e1nsk\u00fd koncil ozna\u010dil &#8211; zejm\u00e9na v konstituci Gaudium et spes &#8211; sekul\u00e1rn\u00ed humanismus za znamen\u00ed doby a vy\u0161el velkoryse vst\u0159\u00edc touze \u010dlov\u011bka po dosp\u011blosti, autonomii a emancipaci, i kdy\u017e z\u00e1rove\u0148 kriticky upozornil na ambivalen\u00ed charakter t\u011bchto trend\u016f vrcholn\u00e9ho novov\u011bku. Za v\u00edce ne\u017e \u010dtvrt stolet\u00ed po koncilu jsou ov\u0161em \u201eznamen\u00ed doby\u201c pon\u011bkud odli\u0161n\u00e1. Koncil cht\u011bl c\u00edrkev p\u0159ipravit na \u017eivot v sekul\u00e1rn\u00ed spole\u010dnosti a na dialog se sekularismem; v daleko men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e v\u0161ak k\u0159es\u0165any vybavil na setk\u00e1n\u00ed s druhou fasetou dne\u0161ka, kter\u00e1 v posledn\u00ed dob\u011b dokonce za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159evl\u00e1dat nad tou prvn\u00ed: na nov\u00fd rozmach religiozity. Mnoz\u00ed dnes tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nov\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm hnut\u00edm hovo\u0159\u00ed o dne\u0161n\u00ed jako o dob\u011b \u201epostsekul\u00e1rn\u00ed\u201c. Spr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed patrn\u011b bude vid\u011bt sekularismus i novou religiozitu jako dv\u011b tv\u00e1\u0159e a dv\u011b v\u00fdzvy dne\u0161ka.<br \/>\nPokonciln\u00ed katolicismus um\u00ed daleko l\u00e9pe vych\u00e1zet se sekul\u00e1rn\u00edm humanismem ne\u017e s postmodern\u00ed religiozitou, kter\u00e1 je \u010dasto inspirov\u00e1na mimok\u0159es\u0165ansk\u00fdmi spiritualitami. M\u016f\u017ee v\u016fbec s t\u011bmito proudy v\u00e9st dialog? Nem\u00e1 d\u00e1t p\u0159ednost strategii ideov\u00e9ho z\u00e1pasu, apologetiky a polemiky? K dialogu je ov\u0161em t\u0159eba ochoty obou stran, a n\u011bkter\u00e1 nov\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 hnut\u00ed podl\u00e9haj\u00ed sekt\u00e1\u0159sk\u00e9, fundamentalistick\u00e9 mentalit\u011b. Ani na tuto mentalitu by ov\u0161em c\u00edrkev nem\u011bla odpov\u00eddat stejn\u00fdm postojem.<br \/>\nPokud c\u00edrkev nebude schopna dialogu, bude se st\u00e1le v\u00edce st\u00e1vat nev\u011brohodnou a bude marginalizov\u00e1na. Tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 zkompromitovan\u00e9 podob\u011b c\u00edrkv\u00ed v dob\u011b n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u00e1lek vyt\u00fd\u010dili osv\u00edcen\u0161t\u00ed filozofov\u00e9 ide\u00e1l \u201ep\u0159irozen\u00e9ho, racion\u00e1ln\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed\u201c. Dne\u0161n\u00ed pokles autority c\u00edrkve, v n\u00ed\u017e mnoz\u00ed duchovn\u011b hledaj\u00edc\u00ed lid\u00e9 nenach\u00e1zej\u00ed m\u00edsto sd\u00edlen\u00ed a prohlubov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 zku\u0161enosti, vede k p\u0159\u00edklonu k sp\u00ed\u0161e mimoracion\u00e1ln\u00ed religiozit\u011b. Z tohoto trendu v\u0161ak m\u016f\u017eeme vy\u010d\u00edst \u017e\u00edze\u0148 po n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, kter\u00e9 by se nerozpou\u0161t\u011blo jen do humanit\u00e1rn\u011b-soci\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti ani neztvrdlo v podob\u011b souboru pou\u010dek, p\u0159\u00edkaz\u016f a z\u00e1kaz\u016f, n\u00fdbr\u017e nab\u00eddlo opravdu \u017eivouc\u00ed spiritualitu.<br \/>\nZmi\u0148ovali jsme se o tom, \u017ee potridentsk\u00fd katolicismus d\u00edky velk\u00fdm mystik\u016fm rann\u00e9ho baroka \u201enabral druh\u00fd dech\u201c, tak\u017ee nez\u016fstalo jen u \u201eprotireforma\u010dn\u00ed\u201c re-akce, n\u00fdbr\u017e do\u0161lo i k pozitivn\u00ed \u201ekatolick\u00e9 reformaci\u201c; pr\u00e1v\u011b my\u0161lenky \u0161pan\u011blsk\u00fdch mystik\u016f napomohly k integraci n\u011bkter\u00fdch motiv\u016f, s nimi\u017e se setk\u00e1v\u00e1me u \u010deln\u00fdch myslitel\u016f reformace, do obnoven\u00e9ho \u0159\u00edmsk\u00e9ho katolicismu [4]. Nemus\u00edme se tolik divit pot\u00ed\u017e\u00edm a podez\u0159en\u00edm, s nimi\u017e se \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed mystici setk\u00e1vali ze strany inkvizice a mnoh\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch kruh\u016f sv\u00e9 doby, v\u017edy\u0165 augustinovsk\u00e9 a eckhartovsk\u00e9 motivy sbli\u017euj\u00ed tyto katolick\u00e9 sv\u011btce s Lutherem daleko v\u00edce ne\u017e s barokn\u00ed tomistickou neoscholatikou, by\u0165 by si tuto sp\u0159\u00edzn\u011bnost &#8211; p\u0159es v\u0161echny velk\u00e9 rozd\u00edly &#8211; asi t\u011b\u017eko byli schopni uv\u011bdomit a p\u0159iznat.<br \/>\nNabere dne\u0161n\u00ed c\u00edrkev po pokonciln\u00edm obdob\u00ed krize identity \u201edruh\u00fd dech\u201c a projde &#8211; nad r\u00e1mec koncilem propagovan\u00e9ho aggiornamenta &#8211; skute\u010dnou duchovn\u00ed obnovou? Sou\u010dasn\u00fd pape\u017e se o to sna\u017e\u00ed projektem \u201enov\u00e9 evangelizace\u201c. Zd\u00e1 se, \u017ee skute\u010dnou plodnost a dynamiku t\u00e9to evangelizaci nedodaj\u00ed metody, inspirovan\u00e9 medi\u00e1ln\u011b zdatn\u00fdmi evangeliz\u00e1tory evangelik\u00e1ln\u00edch a letni\u010dn\u00edch skupin, ale sp\u00ed\u0161e cesta na hlubinu kontemplace. V duchu 2. vatik\u00e1nsk\u00e9ho koncilu je t\u0159eba h\u00e1jit cestu inkulturace a ekumenick\u00e9ho a mezin\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho dialogu, bez n\u00ed\u017e se jak\u00e1koliv evangelizace zm\u011bn\u00ed v n\u00e1bo\u017eenskou agitaci se t\u011b\u017eko se vyhne v\u0161em nebezpe\u010d\u00edm fundamentalismu, nostalgie po restauraci premodern\u00edho \u0159\u00e1du a ideologizace v\u00edry.<br \/>\nDomn\u00edv\u00e1m se, \u017ee jedinou perspektivn\u00ed podobou \u201eevangelizace\u201c v kulturn\u011b pluralitn\u00edm sv\u011bt\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt mnohovrstevn\u00fd trp\u011bliv\u00fd dialog. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee mystika m\u00e1 v tomto dialogu sv\u00e9 nezastupiteln\u00e9 m\u00edsto. Jej\u00ed m\u00edsto v dialogu s mimok\u0159es\u0165ansk\u00fdmi n\u00e1bo\u017eenstv\u00edmi je dostate\u010dn\u011b patrn\u00e9. Je t\u0159eba uk\u00e1zat jej\u00ed \u00falohu i v dialogu s nov\u00fdmi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi a duchovn\u00edmi proudy, v ekumenick\u00e9m dialogu a v dialogu se soudobou sekul\u00e1rn\u00ed kulturou. Co se t\u00fd\u010de ekumenismu, na prv\u00fd pohled se zd\u00e1, \u017ee p\u0159\u00edklon k mystice m\u016f\u017ee mo\u017en\u00e1 katolicismus p\u0159ibl\u00ed\u017eit k pravoslav\u00ed, av\u0161ak odd\u00e1l\u00ed ho od protestantismu. Domn\u00edv\u00e1m se v\u0161ak, \u017ee se zde otv\u00edr\u00e1 velmi aktu\u00e1ln\u00ed \u00fakol hloub\u011bji uk\u00e1zat \u201emystick\u00fd element\u201c reforma\u010dn\u00edho my\u0161len\u00ed, zejm\u00e9na eckhartovsk\u00e9 motivy u Luthera a rozpracovat svrchu zm\u00edn\u011bn\u00e9 p\u0159ekvapiv\u00e9 analogie mezi \u0161pan\u011blsk\u00fdmi mystiky a reforma\u010dn\u00edmi mysliteli.<br \/>\nM\u016f\u017ee v\u0161ak mystika napomoci dialogu c\u00edrkve se soudob\u00fdm sv\u011btem, v n\u011bm\u017e se prol\u00edn\u00e1 sekularismus (ve smyslu \u201eodk\u0159es\u0165an\u0161t\u011bn\u00ed\u201c tradi\u010dn\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00fdch kultur) s novou \u201epostmodern\u00ed\u201c n\u00e1bo\u017eenskou senzitivitou? Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee ano, a to velmi v\u00fdrazn\u011b. Prvn\u00edm krokem k tomuto dialogu m\u016f\u017ee b\u00fdt pokus nab\u00eddnout z poklad\u016f mystick\u00e9 tradice itiner\u00e1\u0159 duchovn\u00ed cesty jako mo\u017en\u00fd hermeneutick\u00fd kl\u00ed\u010d k hlub\u0161\u00edmu porozum\u011bn\u00ed kultu\u0159e na\u0161\u00ed doby v\u010detn\u011b fenom\u00e9nu ateismu.<\/p>\n<div>\n<hr \/>\n<div>[1] srovn. Hal\u00edk T., Ego dormio, in: sb. Hostina, Toronto 1989, str. 154-155<\/div>\n<div>[2] J.D. Caputo v\u0161ak v pozoruhodn\u00e9 knize o t\u00e9to problematice doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee p\u0159es v\u0161echny analogie existuj\u00ed mezi mystikou a \u201emy\u0161len\u00edm\u201c v pojet\u00ed Heideggerov\u011b v\u00fdrazn\u00e9 rozd\u00edly: Heideggerovi jde o obnovu \u201e\u0159e\u010di\u201c, zat\u00edmco Eckhart sm\u011b\u0159uje k vnit\u0159n\u00edmu ml\u010den\u00ed; Heidegger je \u201esekul\u00e1rn\u00ed\u201c, zam\u011b\u0159uje se na \u201esaeculum\u201c, analyzuje \u010dasovost a d\u011bjinnost, Eckhartovi jde v duchu neoplatonsk\u00e9 tradice o v\u011b\u010dnost, \u010das je mu obrazem v\u011b\u010dnosti; Eckhart z\u016fst\u00e1v\u00e1 v z\u00e1padn\u00ed tradici , jeho metafyzika ko\u0159en\u00ed v aristotelismu a jeho mystika v Plotinovi a Augustinovi, Heidegger chce tuto tradici p\u0159ekro\u010dit; Eckhartovi jde o celkovou prom\u011bnu lidsk\u00e9 osoby, zahrnuj\u00edc\u00ed dimenzi mor\u00e1ln\u00ed obnovy, Heidegger se pohybuje v oblasti, kter\u00e1 v\u011bdom\u011b nech\u00e1v\u00e1 stranou etiku a mor\u00e1lku &#8230; Srovn. Caputo J.D., The Mystical Element In Heidegger\u00b4s Thought, New York 1986, s. 2232 &#8211; 240<\/div>\n<div>[3] Hal\u00edk T., Mystika &#8211; anima filozofie? p\u0159edn\u00e1\u0161ky na FF UK v akadem. roce 1994-95, nepubl.<\/div>\n<div>[4] srovn. sb. Herbstrith W. (Hrsg.), Teresa von Avila &#8211; Martin Luther. Grosse Gestalten kirchlicher Reform, M\u00fcnchen 1983, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159\u00edsp\u011bvky R. G. Mateo S.J., str. 79 &#8211; 101<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Tom\u00e1\u0161 Hal\u00edk Dosud nepublikovan\u00fd text z r. 1997 p\u016fvodn\u011b ur\u010den\u00fd pro sborn\u00edk o \u0161pan\u011blsk\u00e9 karmelit\u00e1nsk\u00e9 mystice. (Prvn\u00ed \u010d\u00e1st) 1.1. Sou\u010dasn\u00fd z\u00e1jem o mystiku nen\u00ed jen pouhou povrchn\u00ed m\u00f3dou. Je to jedno ze \u201eznamen\u00ed doby\u201c, jev, kter\u00fd si zaslou\u017e\u00ed reflexi teolog\u016f, religionist\u016f, filozof\u016f i sociolog\u016f. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee mystika odpov\u00edd\u00e1 na hlubokou pot\u0159ebu lid\u00ed na\u0161\u00ed doby, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/24"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=24"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/24\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4768,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/24\/revisions\/4768"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=24"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=24"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=24"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}