{"id":457,"date":"2007-11-18T16:13:32","date_gmt":"2007-11-18T15:13:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=457"},"modified":"2012-10-13T18:36:29","modified_gmt":"2012-10-13T16:36:29","slug":"sebenenavist-a-sebepohrdani-ii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/?p=457","title":{"rendered":"Sebenen\u00e1vist a sebepohrd\u00e1n\u00ed II."},"content":{"rendered":"

Kathrin Horneyov\u00e1<\/p>\n

(pokra\u010dov\u00e1n\u00ed)<\/em><\/p>\n

Z\u00e1v\u011brem na\u0161eho zkoum\u00e1n\u00ed je pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee sebenen\u00e1vist je v podstat\u011b nev\u011bdom\u00fd proces. Z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 anal\u00fdzy plyne, \u017ee neurotik m\u00e1 \u017eivotn\u00ed z\u00e1jem na tom, aby si d\u016fsledky sebenen\u00e1visti neuv\u011bdomoval. To je hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d cel\u00fd proces obvykle do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry externalizuje, tzn. pro\u017e\u00edv\u00e1 ho, jako by prob\u00edhal nikoli uvnit\u0159 jeho sam\u00e9ho, ale mezi n\u00edm a vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btem. Zhruba lze rozli\u0161ovat aktivn\u00ed a pasivn\u00ed externalizaci sebenen\u00e1visti. Prvn\u00ed z nich je pokusem odv\u00e9st sebenen\u00e1vist vn\u011b sebe samotn\u00e9ho, zam\u011b\u0159it ji proti \u017eivotu, osudu, instituc\u00edm nebo lidem. Ve druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 sebenen\u00e1vist nam\u00ed\u0159ena proti sob\u011b sam\u00e9mu, ale neurotik ji vn\u00edm\u00e1 \u010di pro\u017e\u00edv\u00e1, jako by p\u0159ich\u00e1zela zven\u010d\u00ed. V obou p\u0159\u00edpadech se p\u0159em\u011bnou vnit\u0159n\u00edho konfliktu v konflikt interperson\u00e1ln\u00ed zm\u00edr\u0148uje tenze, kterou tento konflikt vyvol\u00e1v\u00e1. Pozd\u011bji se budeme zab\u00fdvat zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi formami, kter\u00fdch tento proces m\u016f\u017ee nab\u00fdt, a jeho vlivem na mezilidsk\u00e9 vztahy. Na tomto m\u00edst\u011b se o tomto konfliktu zmi\u0148uji pouze proto, \u017ee sebenen\u00e1vist a jej\u00ed rozmanit\u00e9 podoby lze nejl\u00e9pe zkoumat a popisovat na jej\u00edch externalizovan\u00fdch form\u00e1ch.
\nProjevy sebenen\u00e1visti jsou \u00fapln\u011b stejn\u00e9 jako projevy nen\u00e1visti v mezilidsk\u00fdch vztaz\u00edch. Nen\u00e1vist k druh\u00fdm lze ilustrovat na historick\u00e9m p\u0159\u00edklad\u011b, kter\u00fd je v na\u0161ich vzpom\u00ednk\u00e1ch st\u00e1le \u017eiv\u00fd, na Hitlerov\u011b nen\u00e1visti k \u017eid\u016fm. V\u00edme, \u017ee \u017eidy zastra\u0161oval a zlomysln\u011b obvi\u0148oval, poni\u017eoval a ve\u0159ejn\u011b ostouzel, deprivoval a v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby frustroval, ni\u010dil jejich nad\u011bje do budoucna a nakonec je systematicky mu\u010dil a vra\u017edil. V\u011bt\u0161inu t\u011bchto projev\u016f nen\u00e1visti lze v civilizovan\u011bj\u0161\u00ed a skryt\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b pozorovat v ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b v rodin\u00e1ch nebo mezi soky.
\nShrneme si nyn\u00ed hlavn\u00ed projevy sebenen\u00e1visti a jejich p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dinky na jedince. Velc\u00ed spisovatel\u00e9 si v\u0161ech projev\u016f sebenen\u00e1visti pov\u0161imli. Jednotliv\u00e9 projevy, jako je sebeobvi\u0148ov\u00e1n\u00ed, sebepodce\u0148ov\u00e1n\u00ed, pocity m\u00e9n\u011bcennosti, neschopnost t\u011b\u0161it se z n\u011b\u010deho, p\u0159\u00edm\u00e9 sebedestruktivn\u00ed po\u010diny \u010di masochistick\u00e9 sklony, jsou tak\u00e9 od dob Freudov\u00fdch popisov\u00e1ny v psychiatrick\u00e9 literatu\u0159e. Pomineme-li Freudovu koncepci pudu smrti, kterou rozpracovali Franz Alexander a Karl Menninger, v\u0161ak nebyla vypracov\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 komplexn\u00ed koncepce, kter\u00e1 by cely tento jev vysv\u011btlovala. P\u0159esto\u017ee se Freudova teorie zab\u00fdv\u00e1 podobn\u00fdm klinick\u00fdm materi\u00e1lem, je zalo\u017eena na natolik odli\u0161n\u00fdch teoretick\u00fdch p\u0159edpokladech, \u017ee se jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed a terapeutick\u00fd p\u0159istup k nim zcela li\u0161\u00ed od m\u00e9ho. T\u011bmito rozd\u00edly se budeme zab\u00fdvat pozd\u011bji.
\nAbychom se neutopili v detailech, rozd\u011bl\u00edme zp\u016fsoby, jak\u00fdmi sebenen\u00e1vist p\u016fsob\u00ed, a jej\u00ed projevy na \u0161est skupin. Budeme m\u00edt p\u0159itom na pam\u011bti, \u017ee se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed. Zhruba je lze rozd\u011blit na ne\u00faprosn\u00e9 po\u017eadavky na sebe sama, nemilosrdn\u00e9 sebeobvi\u0148ov\u00e1n\u00ed, sebepohrd\u00e1n\u00ed, sebefrustrace, sebet\u00fdr\u00e1n\u00ed a sebedestruktivitu.
\nKdy\u017e jsme se v p\u0159edchoz\u00ed kapitole zab\u00fdvali po\u017eadavky na sebe samotn\u00e9ho, pova\u017eovali jsme je za prost\u0159edek, pomoc\u00ed n\u011bho\u017e neurotick\u00fd jedinec p\u0159etv\u00e1\u0159\u00ed sebe sama v idealizovan\u00e9 j\u00e1. Uvedli jsme v\u0161ak tak\u00e9, \u017ee vnit\u0159n\u00ed dikt\u00e1ty vytv\u00e1\u0159ej\u00ed n\u00e1tlakov\u00fd syst\u00e9m, tyranii, a \u017ee lid\u00e9 n\u011bkdy reaguj\u00ed \u0161okem a panikou, kdy\u017e se jim neda\u0159\u00ed dikt\u00e1t\u016fm dost\u00e1t. Nyn\u00ed l\u00e9pe ch\u00e1peme, co n\u00e1tlakovost zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje, pro\u010d jsou pokusy p\u0159izp\u016fsobit se dikt\u00e1t\u016fm tak zoufal\u00e9 a pro\u010d jsou reakce na ne\u00fasp\u011bch tak rozs\u00e1hl\u00e9.M\u011bl bych jsou ve stejn\u00e9 m\u00ed\u0159e podm\u00edn\u011bna sebenen\u00e1vist\u00ed i p\u00fdchou. Tento proces lze p\u0159irovnat k p\u0159epaden\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m bandita nam\u00ed\u0159\u00ed na \u010dlov\u011bka revolver a \u0159\u00edk\u00e1: \u201eBud mi d\u00e1\u0161 v\u0161echno, co m\u00e1\u0161, nebo t\u011b zast\u0159el\u00edm.\u201c P\u0159epaden\u00ed je v porovn\u00e1n\u00ed s vnit\u0159n\u00edmi dikt\u00e1ty pravd\u011bpodobn\u011b hum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00ed. Ohro\u017een\u00fd \u010dlov\u011bk se m\u016f\u017ee zachr\u00e1nit t\u00edm, \u017ee poslechne, ale ,,m\u011bl bych\u201c, nelze uspokojit. A tak\u00e9 se zd\u00e1, \u017ee b\u00fdt zast\u0159elen je m\u00e9n\u011b krut\u00e9 ne\u017e cel\u00fd \u017eivot trp\u011bt sebenen\u00e1vist\u00ed. Cituji z dopisu jednoho pacienta: ,,jeho prav\u00e9 j\u00e1 je potla\u010deno neur\u00f3zou, Frankensteinov\u00fdm netvorem, kter\u00fd byl p\u016fvodn\u011b ur\u010den na jeho ochranu. Je jen mal\u00fd rozd\u00edl mezi t\u00edm, zda \u017eijete v totalitn\u00ed zemi nebo v soukrom\u00e9 neur\u00f3ze, v obou p\u0159\u00edpadech m\u00e1te velkou \u0161anci, \u017ee se dostanete do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora, kde je jedin\u00fdm c\u00edlem destrukce j\u00e1, a to \u010d\u00edm bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm l\u00e9pe.\u201c
\n\u201eM\u011bl bych\u201c jsou pravou podstatou skute\u010dn\u011b sebedestruktivn\u00ed. Ale a\u017e doposud jsme se zab\u00fdvali pouze jedn\u00edm aspektem jejich destruktivnosti: spout\u00e1vaj\u00ed \u010dlov\u011bka a p\u0159ipravuj\u00ed ho o jeho vnit\u0159n\u00ed svobodu. I kdy\u017e se mu poda\u0159\u00ed p\u0159etvo\u0159it sebe sama v behavioristickou dokonalost, dok\u00e1\u017ee to jedin\u011b na \u00fakor sv\u00e9 spontaneity a autenticity sv\u00fdch pocit\u016f a my\u0161lenek. \u201eM\u011bl bych\u201c maj\u00ed v podstat\u011b za c\u00edl – stejn\u011b jako ka\u017ed\u00e1 politick\u00e1 tyranie – vymaz\u00e1n\u00ed individuality. Vytv\u00e1\u0159ej\u00ed atmosf\u00e9ru podobnou t\u00e9, kter\u00e1 panovala v semin\u00e1\u0159i popsan\u00e9m v Stendhalov\u011b knize \u010cerven\u00fd a \u010dern\u00fd <\/em>(nebo knize Devaten\u00e1ct set osmdes\u00e1t \u010dty\u0159i <\/em>George Orwella). Ka\u017ed\u00fd projev individu\u00e1ln\u00edho my\u0161len\u00ed a c\u00edt\u011bn\u00ed tam byl podez\u0159el\u00fd. Vy\u017eadovala se bezpodm\u00edne\u010dn\u00e1 poslu\u0161nost, kterou \u017e\u00e1ci ani jako poslu\u0161nost nepoci\u0165ovali.
\nKrom\u011b toho se sebedestruktivn\u00ed charakter mnoh\u00fdch ,,m\u011bl bych\u201c projevuje v samotn\u00e9 jejich n\u00e1plni. Pro ilustraci bych se r\u00e1da zm\u00ednila o t\u0159ech \u201em\u011bl bych\u201c, kter\u00e1 v\u0161echna funguji na principu chorobn\u00e9 z\u00e1vislosti: M\u011bl bych<\/em> b\u00fdt natolik siln\u00fd, aby se m\u011b nic, co se mi p\u0159ihod\u00ed, v\u016fbec nedotklo. M\u011bl bych<\/em> b\u00fdt schopen p\u0159im\u011bt ji, aby m\u011b milovala. A m\u011bl bych<\/em> ob\u011btovat absolutn\u011b v\u0161echno pro l\u00e1sku! Kombinace t\u011bchto t\u0159\u00ed \u201em\u011bl bych\u201c nutn\u011b podporuje nekone\u010dnou tr\u00fdze\u0148 chorobn\u00e9 z\u00e1vislosti. Dal\u0161\u00ed \u010dast\u00e9 \u201em\u011bl bych\u201c po\u017eaduje, aby \u010dlov\u011bk p\u0159evzal plnou odpov\u011bdnost za sv\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017e\u00e1ky, zam\u011bstnance atd. M\u011bl bych b\u00fdt schopen vy\u0159e\u0161it \u010d\u00edkoli probl\u00e9m k jeho okam\u017eit\u00e9 spokojenosti. To znamen\u00e1, \u017ee cokoli nevych\u00e1z\u00ed, je moje chyba. Jestli\u017ee se p\u0159\u00edtel nebo p\u0159\u00edbuzn\u00fd z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu roz\u010diluje, st\u011b\u017euje si, kritizuje, je nespokojen\u00fd nebo n\u011bco chce, neurotik se nutn\u011b c\u00edt\u00ed jako bezmocn\u00e1 ob\u011b\u0165, kter\u00e1 m\u00e1 pocit viny a mus\u00ed d\u00e1t v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku. Abych citovala jednoho pacienta, neurotik je jako u\u0161tvan\u00fd \u0159editel letn\u00edho hotelu: host m\u00e1 v\u017edycky pravdu. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, zda je vina na jeho stran\u011b, \u010di nikoli.
\nTento proces je p\u011bkn\u011b pops\u00e1n v ned\u00e1vno vy\u0161l\u00e9 francouzsk\u00e9 knize Sv\u011bdek<\/em>. Hlavn\u00ed p\u0159edstavitel je spolu se sv\u00fdm bratrem v lo\u010fce na mo\u0159i. V lodi se ud\u011bl\u00e1 d\u00edra, p\u0159ich\u00e1z\u00ed bou\u0159e, lo\u010f se p\u0159evrhne. Proto\u017ee bratr m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b poran\u011bnou nohu, nem\u016f\u017ee v rozbou\u0159en\u00e9m mo\u0159i plavat. Je odsouzen k utopen\u00ed. Hrdina se pokou\u0161\u00ed dostat bratra ke b\u0159ehu, ale brzy zji\u0161\u0165uje, \u017ee toho nen\u00ed schopen. Mo\u017enosti jsou dv\u011b: bu\u010f se oba utop\u00ed, nebo hrdina doplave ke b\u0159ehu s\u00e1m. Hrdina si to jasn\u011b uv\u011bdomuje a rozhodne se zachr\u00e1nit. M\u00e1 v\u0161ak pocit, jako by bratra zabil. P\u0159ipad\u00e1 mu to tak skute\u010dn\u00e9, \u017ee je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee ho v\u0161ichni budou pova\u017eovat za vraha. Rozum mu v tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u016fbec nepom\u00e1h\u00e1, ani nem\u016f\u017ee, proto\u017ee jeho \u00favahy jsou zalo\u017eeny na tom, \u017ee by m\u011bl ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech n\u00e9st zodpov\u011bdnost. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee se zde jedn\u00e1 o extr\u00e9mn\u00ed situaci. Hrdinova emocion\u00e1ln\u00ed odezva v\u0161ak p\u0159esn\u011b ilustruje to, co lid\u00e9 re\u00e1ln\u011b c\u00edt\u00ed, kdy\u017e je m\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u201em\u011bl bych\u201c v moci.
\nJedinec na sebe n\u011bkdy tak\u00e9 bere \u00fakoly, kter\u00e9 cel\u00e9 jeho bytosti \u0161kod\u00ed. Klasickou uk\u00e1zkou tohoto \u201em\u011bl bych\u201c je Dostojevsk\u00e9ho Zlo\u010din a trest<\/em>. Raskolnikov m\u00e1 pocit, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt schopen zab\u00edt lidskou bytost, aby si dok\u00e1zal, \u017ee by m\u00e1 napoleonsk\u00e9 kvality. Dostojevsk\u00fd s neomylnou v\u00fdsti\u017enost\u00ed ukazuje, \u017ee i p\u0159es Raskolnikov\u016fv siln\u00fd odpor v\u016f\u010di sv\u011btu neodpuzuje jeho citlivou du\u0161i nic v\u00edc ne\u017e vra\u017eda. Mus\u00ed se k vra\u017ed\u011b nutit. Jeho prav\u00e9 pocity se vyjevuj\u00ed ve snu, ve kter\u00e9m vid\u00ed, jak opil\u00ed sedl\u00e1ci nut\u00ed vychrtlou, podvy\u017eivenou kobylku tahat nep\u0159edstaviteln\u011b t\u011b\u017ek\u00fd n\u00e1klad. Sedl\u00e1ci kobylu brut\u00e1ln\u011b a nemilosrdn\u011b bij\u00ed, a\u017e ji nakonec ubij\u00ed k smrti. Raskolnikov se v n\u00e1valu hlubok\u00e9ho soucitu vrh\u00e1 ke kobylce.
\nSen se objevil v dob\u011b, kdy Raskolnikov sv\u00e1d\u011bl tuh\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj. Na jednu stranu c\u00edtil, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt schopen zab\u00edt, na druhou stranu mu vra\u017eda p\u0159ipadala tak odporn\u00e1, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee.Ve snu poznal svou nesmyslnou krutost, se kterou nutil s\u00e1m sebe ud\u011blat n\u011bco, co pro n\u011bho bylo naprosto nemo\u017en\u00e9, stejn\u011b jako nedok\u00e1zala kobylka ut\u00e1hnout t\u011b\u017ek\u00fd n\u00e1klad. A z hloubi jeho bytosti vytryskl hlubok\u00fd soucit nad sebou sam\u00fdm kv\u016fli tomu, co s\u00e1m sob\u011b prov\u00e1d\u011bl. Kdy\u017e takto pro\u017eil sv\u00e9 pr\u00e1v\u011b pocity, c\u00edtil v\u011bt\u0161\u00ed jednotu v sob\u011b sam\u00e9m a rozhodl se,\u017ee nezabije. Ale napoleonsk\u00e9 j\u00e1 z\u00edskalo brzy znovu navrch, proto\u017ee prav\u00e9 j\u00e1 bylo proti n\u011bmu u\u017e tak bezmocn\u00e9 jako podvy\u017eiven\u00e1 kobyla proti brut\u00e1ln\u00edm sedl\u00e1k\u016fm.
\nT\u0159et\u00edm faktorem, kter\u00fd zp\u016fsobuje sebedestruktivitu \u201em\u011bl bych\u201c a kter\u00fd v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed vytv\u00e1\u0159\u00ed jejich n\u00e1tlakovost, je sebenen\u00e1vist,se dok\u00e1\u017eeme postavit sami proti sob\u011b, kdy\u017e tato \u201em\u011bl bych\u201c poru\u0161ujeme. N\u011bkdy je t\u00e9to souvislost zcela jasn\u00e1 nebo na ni lze jasn\u011b usuzovat. Neurotik nebyl tak v\u0161ev\u011bdouc\u00ed a ochotn\u00fd pomoci, jak si mysl\u00ed, \u017ee by b\u00fdt m\u011bl, a stejn\u011b jako v p\u0159\u00edb\u011bhu Sv\u011bdek ho napl\u0148uj\u00ed neod\u016fvodn\u011bn\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. \u010cast\u011bji si sv\u00e9 proh\u0159e\u0161ky neuv\u011bdomuje, ale jakoby z \u010dista jasna se c\u00edt\u00ed b\u00eddn\u011b, je mu nevolno, je unaven\u00fd, \u00fazkostn\u00fd nebo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. P\u0159ipome\u0148me si p\u0159\u00edpad \u017eeny, kter\u00e1 dostala strach ze psa pot\u00e9, co se j\u00ed nepoda\u0159ilo vyl\u00e9zt na vrcholek hory. Ud\u00e1losti se odehr\u00e1ly v tomto sledu: nejd\u0159\u00edve poc\u00edtila jako selh\u00e1n\u00ed sv\u00e9 rozumn\u00e9 rozhodnut\u00ed vzd\u00e1t se v\u00fdstupu -tento pocit m\u011bl sv\u016fj p\u016fvod v dikt\u00e1tu, kter\u00fd j\u00ed \u0159\u00edkal, \u017ee by m\u011bla b\u00fdt schopn\u00e1 v\u0161echno zvl\u00e1dnout (co\u017e z\u016fstalo v nev\u011bdom\u00ed). N\u00e1sledovalo sebepohrd\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 rovn\u011b\u017e z\u016fstalo nev\u011bdom\u00e9. Pak se dostavila reakce na to, \u017ee sama sob\u011b nad\u00e1vala, a to v podob\u011b pocitu bezmoci a strachu, co\u017e byl prvn\u00ed emocion\u00e1ln\u00ed proces, kter\u00fd dos\u00e1hl v\u011bdom\u00ed. Kdyby se byla neanalyzovala, strach ze psa by z\u016fstal z\u00e1hadnou p\u0159\u00edhodou. Z\u00e1hadnou proto, \u017ee nem\u011bla \u017e\u00e1dnou spojitost s t\u00edm,co j\u00ed p\u0159edch\u00e1zelo. V ostatn\u00edch p\u0159\u00edpadech \u010dlov\u011bk zakou\u0161\u00ed na v\u011bdom\u00e9 \u00farovni pouze sv\u00e9 vlastn\u00ed specifick\u00e9 zp\u016fsoby, kter\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 jako automatickou ochranu p\u0159ed sebenen\u00e1vist\u00ed. Pat\u0159\u00ed sem nap\u0159\u00edklad zm\u00edrn\u011bn\u00ed \u00fazkosti (prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159ej\u00eddan\u00ed se, pitek, n\u00e1kupn\u00edch orgi\u00ed atd.), pocit, \u017ee \u010dlov\u011bk je ob\u011bt\u00ed druh\u00fdch (pasivn\u00ed externalizace), nebo zlost na druh\u00e9 (aktivn\u00ed externalizace). Budeme m\u00edt je\u0161t\u011b mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, abychom z r\u016fzn\u00fdch hledisek poznali, jak tyto pokusy ochr\u00e1nit sebe samotn\u00e9ho funguj\u00ed. V t\u00e9to souvislosti se v\u0161ak chci v\u011bnovat je\u0161t\u011b jednou podobn\u00e9mu zp\u016fsobu ochrany sebe samotn\u00e9ho kter\u00fd snadno unik\u00e1 pozornosti a m\u016f\u017ee n\u00e1s b\u011bhem terapie zav\u00e9st do slep\u00e9 uli\u010dky.
\nK tomuto prost\u0159edku \u010dlov\u011bk sah\u00e1 tehdy, kdy\u017e nev\u011bdom\u011b stoj\u00ed na pokraji zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee z\u0159ejm\u011b nedok\u00e1\u017ee dost\u00e1t sv\u00fdm \u201em\u011bl bych\u201c. N\u011bkdy se stane, \u017ee jinak rozumn\u00fd a kooperativn\u00ed \u010dlov\u011bk se n\u00e1hle roz\u010dil\u00ed a rozho\u0159\u00ed se v n\u011bm prudk\u00fd pocit, \u017ee ho v\u0161ichni zneu\u017e\u00edvaj\u00ed. Jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed ho vyko\u0159is\u0165uj\u00ed, \u0161\u00e9f je nespravedliv\u00fd, zuba\u0159 mu zni\u010dil zuby, anal\u00fdza mu ned\u011bl\u00e1 v\u016fbec dob\u0159e atd. N\u011bkdy je velmi sprost\u00fd na analytika a m\u00e1 prudk\u00e9 z\u00e1chvaty hn\u011bvu i doma.
\nPokus\u00edme-li se porozum\u011bt jeho roz\u010dilen\u00ed, bude prvn\u00edm faktorem, kter\u00fd n\u00e1s ude\u0159\u00ed do o\u010d\u00ed, to,\u017ee si \u010din\u00ed neodbytn\u00e9 n\u00e1roky na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost. Podle sv\u00e9 situace n\u011bkdy trv\u00e1 na tom, aby mu druz\u00ed v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v\u00edce pom\u00e1hali, \u017eena nebo matka ho nechala na pokoji, aby mu analytik v\u011bnoval v\u00edce \u010dasu nebo aby mu \u0161kola povolila v\u00fdjimky v jeho prosp\u011bch. Prvn\u00ed, \u010deho si v\u0161imneme, jsou \u0161\u00edlen\u00e9 n\u00e1roky a pocit zneu\u017eit\u00ed v d\u016fsledku jejich frustrace. Upozorn\u00edme-li v\u0161ak tyto n\u00e1roky pacienta, jeho zloba naroste. Jeho hostilita m\u016f\u017ee b\u00fdt je\u0161t\u011b otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed. Naslouch\u00e1me-li pozorn\u011b, najdeme v jeho hrub\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch jedno spole\u010dn\u00e9 – je to, jako by \u0159\u00edkal: \u201eNevid\u00ed\u0161,ty zatracen\u00fd hlup\u00e1ku, \u017ee opravdu n\u011bco pot\u0159ebuji?\u201c P\u0159ipomeneme-li si nyn\u00ed n\u00e1\u0161 poznatek, \u017ee n\u00e1hl\u00fd n\u00e1r\u016fst n\u00e1rok\u016f ukazuje k n\u00e1hl\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu dosti akutn\u00edch pot\u0159eb. Budeme-li se dr\u017eet t\u00e9to stopy, m\u00e1me \u0161anci porozum\u011bt pacientovu rozlad\u011bn\u00ed. N\u011bkdy vyjde najevo, \u017ee (ani\u017e by si to uv\u011bdomoval) pacient zjistil, \u017ee n\u011bkter\u00e1 ze sv\u00fdch imperativn\u00edch \u201em\u011bl bych\u201c nedok\u00e1\u017ee naplnit. Mo\u017en\u00e1 \u017ee m\u00e1 pocit, \u017ee nedok\u00e1\u017ee rozvinout n\u011bjak\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd milostn\u00fd vztah. Nebo \u017ee si vzal p\u0159\u00edli\u0161 mnoho pr\u00e1ce, tak\u017ee ji ani s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil nedok\u00e1\u017ee zvl\u00e1dnout. Nebo zjistil, \u017ee jist\u011b probl\u00e9my, kter\u00e9 vy\u0161ly p\u0159i anal\u00fdze najevo, ho deprimuj\u00ed a jsou pro n\u011bho v\u00edc, ne\u017e dok\u00e1\u017ee sn\u00e9st. Nebo \u017ee se vzp\u00edraj\u00ed v\u0161em jeho snah\u00e1m zbavit se jich pouhou v\u016fl\u00ed. Tato zji\u0161t\u011bn\u00ed, v\u011bt\u0161inou nev\u011bdom\u00e1, jej uv\u00e1d\u011bj\u00ed do stavu paniky, proto\u017ee m\u00e1 pocit, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt schopen p\u0159ekonat v\u0161echny pot\u00ed\u017ee. Za t\u011bchto okolnost\u00ed existuj\u00ed pouze dv\u011b alternativy. Prvn\u00ed je pochopit, \u017ee po\u017eadavky, kter\u00e9 na sebe klade, jsou p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9. Druhou alternativou je freneticky si d\u011blat n\u00e1roky na zm\u011bnu sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed situace tak, aby nemusel sv\u00e9mu \u201eselh\u00e1n\u00ed\u201c \u010delit. Pacient si v rozru\u0161en\u00ed vybral druhou cestu a \u00fakolem terapie je, aby mu uk\u00e1zala tu prvn\u00ed.<\/p>\n

P\u0159i terapii je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 vz\u00edt v \u00favahu mo\u017enost, \u017ee pacientovo uv\u011bdom\u011bn\u00ed si nedosa\u017eitelnosti vlastn\u00edch \u201em\u011bl bych\u201c, m\u016f\u017ee m\u00edt za n\u00e1sledek vyvst\u00e1n\u00ed hore\u010dn\u00fdch n\u00e1rok\u016f.Je to d\u016fle\u017eit\u00e9, proto\u017ee tyto n\u00e1roky mohou d\u00e1t vzniknout rozho\u0159\u010den\u00ed, kter\u00e9 se jen t\u011b\u017eko zvl\u00e1d\u00e1. Je to ale d\u016fle\u017eit\u00e9 i teoreticky. Pom\u00e1h\u00e1 n\u00e1m to l\u00e9pe porozum\u011bt nl\u00e9havosti mnoh\u00fdch n\u00e1rok\u016f, Pacientovo rozho\u0159\u010den\u00ed jasn\u011b ukazuje na nal\u00e9havost, jakou c\u00edt\u00ed, kdy\u017e se pokou\u0161\u00ed sv\u00e1 \u201em\u011bl bych\u201c naplnit.
\nA kone\u010dn\u011b st\u00e1\u010d\u00ed i matn\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed si ne\u00fasp\u011bchu – nebo hroz\u00edc\u00edho ne\u00fasp\u011bchu – p\u0159i napl\u0148ov\u00e1n\u00ed \u201em\u011bl bych\u201c, aby \u010dlov\u011bka zachv\u00e1tilo hromn\u00e9 zoufalstv\u00ed. M\u00e1 pak nal\u00e9havou vnit\u0159n\u00ed pot\u0159ebu tomuto uv\u011bdom\u011bn\u00ed zabr\u00e1nit. Vid\u011bli jsme, \u017ee jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f jak se neurotik t\u011bmto zji\u0161t\u011bn\u00edm vyh\u00fdb\u00e1, je napl\u0148ov\u00e1n\u00ed \u201em\u011bl bych\u201c ve fantazii. (\u201eM\u011bl bych b\u00fdt schopen b\u00fdt takov\u00fd a takov\u00fd, jednat tak a tak – tak toho tedy jsem schopen.\u201c) Ch\u00e1peme nyn\u00ed l\u00e9pe, \u017ee tento o\u010dividn\u011b pohodn\u00fd zp\u016fsob jak se vyhnout pravd\u011b ve skute\u010dnosti podmi\u0148uje doutnaj\u00edc\u00ed hrozba, \u017ee jedinec setk\u00e1 tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee nedosta\u010duje a nem\u016f\u017ee dost\u00e1t sv\u00fdm vnit\u0159n\u00edm dikt\u00e1t\u016fm. Tento proces tak ilustruje diskusi p\u0159edlo\u017eenou v prvn\u00ed kapitole, kter\u00e1 se t\u00fdkala toho, \u017ee se fantazie ocit\u00e1 ve slu\u017eb\u00e1ch neurotick\u00fdch pot\u0159eb.
\nZ mnoha nezbytn\u00fdch nev\u011bdom\u00fdch opat\u0159en\u00ed, kter\u00fdmi si \u010dlov\u011bk zakr\u00fdv\u00e1 pravdu o sob\u011b, se zde zm\u00edn\u00edm pouze o dvou nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch. Jedn\u00edm z t\u011bchto opat\u0159en\u00ed je sn\u00ed\u017een\u00ed prahu uv\u011bdomov\u00e1n\u00ed si sebe sama. P\u0159esto\u017ee neurotik m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdy bystr\u00fdm pozorovatelem druh\u00fdch lid\u00ed, udr\u017euje se hou\u017eevnat\u011b v nev\u011bdomosti o sv\u00fdch vlastn\u00edch pocitech, my\u0161lenk\u00e1ch \u010di \u010dinech. I b\u011bhem anal\u00fdzy, kdy\u017e analytik p\u0159ivede jeho pozornost k n\u011bjak\u00e9mu probl\u00e9mu, znemo\u017en\u00ed dal\u0161\u00ed diskusi slovy: \u201eNejsem si toho v\u011bdom\u201c nebo \u201eNem\u00e1m ten pocit\u201c. Dal\u0161\u00edm nev\u011bdom\u00fdm opat\u0159en\u00edm, o kter\u00e9m se zde zm\u00edn\u00edm, je probl\u00e9m vyskytuj\u00edc\u00ed se u v\u011bt\u0161iny neurotik\u016f. Pro\u017e\u00edvaj\u00ed sebe sama pouze jako reaguj\u00edc\u00ed bytost. Toto opat\u0159en\u00ed jde hloub\u011bji ne\u017e svalov\u00e1n\u00ed viny na druh\u00e9. Zahrnuje v sob\u011b nev\u011bdom\u00e9 pop\u0159en\u00ed vlastn\u00edch \u201em\u011bl bych\u201c. Tito lid\u00e9 pak pro\u017e\u00edvaj\u00ed \u017eivot jako s\u00e9rii podn\u011bt\u016f p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch zven\u010d\u00ed. Jin\u00fdmi slovy, \u201em\u011bl bych\u201c samotn\u00e1 jsou externalizov\u00e1na.
\nAbych to shrnula obecn\u011bji: ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk vystaven\u00fd tyranii se uch\u00fdl\u00ed k prost\u0159edk\u016fm umo\u0148uj\u00edc\u00edm mu tyto dikt\u00e1ty obej\u00edt. Je nucen k rozpolcenosti, kter\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt v p\u0159\u00edpad\u011b vn\u011bj\u0161\u00ed tyranie zcela v\u011bdom\u00e1.V p\u0159\u00edpad\u011b vnit\u0159n\u00ed tyranie, kter\u00e1 je sama nev\u011bdom\u00e1, m\u016f\u017ee byt v\u00fdsledn\u00e1 rozpolcenost pouze charakter nev\u011bdom\u00e9ho sebeponi\u017euj\u00edc\u00edho p\u0159edst\u00edran\u00ed.
\nV\u0161echna tato opat\u0159en\u00ed zabra\u0148uj\u00ed n\u00e1r\u016fstu sebenen\u00e1visti, kter\u00e1 by jinak po pozn\u00e1n\u00ed \u201eselh\u00e1n\u00ed\u201c n\u00e1sledovala. Maj\u00ed proto velkou subjektivn\u00ed hodnotu.Vedou v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 k rozs\u00e1hl\u00e9mu zhor\u0161en\u00ed smyslu pro pravdu. Proto ve skute\u010dnosti p\u0159isp\u00edvaj\u00ed jak odcizen\u00ed od \u201ej\u00e1\u201c, tak i k velk\u00e9 autonomii syst\u00e9mu p\u00fdchy.
\nPo\u017eadavky na sebe sama tak z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed v neurotick\u00e9 struktu\u0159e z\u00e1sadn\u00ed postaven\u00ed. Jsou z\u00e1kladem pro neurotik\u016fv pokus o realizaci sv\u00e9ho idealizovan\u00e9ho sebeobrazu. Jsou tak dvoj\u00edm zp\u016fsobem n\u00e1pomocny zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed odcizen\u00ed od j\u00e1: nut\u00ed \u010dlov\u011bka,aby fal\u0161oval sv\u00e9 spont\u00e1nn\u00ed pocity a my\u0161lenky, a vzbuzuj\u00ed velkou nev\u011bdomou neup\u0159\u00edmnost. Tyto po\u017eadavky jsou tak\u00e9 podm\u00edn\u011bny sebenen\u00e1vist\u00ed, pozn\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed neschopnosti dost\u00e1t t\u011bmto po\u017eadavk\u016fm zved\u00e1 stavidla sebenen\u00e1visti. Sv\u00fdm zp\u016fsobem jsou v\u0161echny podoby sebenen\u00e1visti trestem za nenapln\u011bn\u00e1 \u201em\u011bl bych\u201c \u2013 co\u017e je pouze jin\u00fd zp\u016fsob, jak vyj\u00e1d\u0159it to, \u017ee \u010dlov\u011bk by nepoci\u0165oval \u017e\u00e1dnou sebenen\u00e1vist, kdyby mohl b\u00fdt nad\u010dlov\u011bkem.
\n(v\u00fdb\u011br z knihy K. Horneyov\u00e9 p\u0159ipravila Vanda Kub\u011bnov\u00e1 a pro web laskav\u011b p\u0159epsala sestra Roberta)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kathrin Horneyov\u00e1 (pokra\u010dov\u00e1n\u00ed) Z\u00e1v\u011brem na\u0161eho zkoum\u00e1n\u00ed je pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee sebenen\u00e1vist je v podstat\u011b nev\u011bdom\u00fd proces. Z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 anal\u00fdzy plyne, \u017ee neurotik m\u00e1 \u017eivotn\u00ed z\u00e1jem na tom, aby si d\u016fsledky sebenen\u00e1visti neuv\u011bdomoval. To je hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d cel\u00fd proces obvykle do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry externalizuje, tzn. pro\u017e\u00edv\u00e1 ho, jako by prob\u00edhal nikoli uvnit\u0159 jeho sam\u00e9ho, ale […]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[13],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/457"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=457"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/457\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4721,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/457\/revisions\/4721"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=457"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=457"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=457"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}