P\u0159emysl Rut<\/p>\n
Byli a \u017eili raz sta\u0159i lude, dva, ke\u0159i me\u0161kali v chalupce u lesa. A raz p\u0159i\u0161el ku nim jeden pocestny a pro\u0161il ich, aby mu dali n\u011bco poje\u0161\u010d, \u017ee je hladny a slaby. No tak mu sn\u011bsli, co mohli, a e\u0161\u010de mu na lavce ustlali, a un se trochu zd\u0159imnul. A jak se zd\u0159imnul, tak stanul a pod\u017eekoval im a pravil: \u201ePeniz n\u011bmam, abych sem se vam muh odm\u011bni\u010d, spylnim vam va\u0161e t\u0159i p\u0159ani. Zytra bud\u017ee m\u011bsi\u010dek na nov\u011b, a jak vyjd\u011b, vyjd\u017ei\u010de ven ve\u010der a \u0159ekni\u010de t\u0159i p\u0159ani. A ty se vam spyl\u0148a.\u201c A \u0161el pre\u010d.
\nA \u010di mu pod\u017eekovali a v\u010dilej \u017ea\u010dli uva\u017eova\u010d, co se maju do zyt\u0159ka ve\u010dera jako p\u0159a\u010d, aby im spylnil. A se mysleli – pen\u00edze, a jak baj zdravi, alebo bohatstvi, alebo aby m\u011bli dum p\u011bkny, no zkratka n\u011bmohli se ustanovi\u010d, co budu chce\u010d.
\nA p\u0159isel druhy d\u017ee\u0148, u\u017e ten d\u017ee\u0148 p\u0159i\u0161el, co m\u011bli to p\u0159ani vyslovi\u010d, bylo poled\u0148o, ona ani n\u011bva\u0159ila, a enem furt hlavu v dla\u0148och m\u011bli a uva\u017eovali, co se maju vin\u0161ova\u010d. A byl ve\u010der, a u\u017e m\u011bsi\u010dek vychadzal, a oni m\u011bli s tym p\u0159anim vyji\u0161\u010d ven, a byli tak hladni a v\u0161ecko, tak\u017ee ona u\u017e byla cela namrzla a zufala a pravi: \u201eA ja u\u017e nic nechcu, enem kus chleba by ch\u010dela a pe\u010dene itrnice a dobry kafej.\u201c A ledva to \u0159ekla, hned na stole cosyk klaplo a oni \u0161li do jizby a vid\u017eeli, \u017ee tam je cely pecenek chleba a peka\u010d itrnic a hrn\u011bc dobreho kafeja- enem von\u011bl. No ja, ale ten chlop se roz\u010dilil, \u017ee taku volovinu se jako vin\u0161ovala, \u017ee dyby ch\u010dela penize, \u017ee se to mohli kupi\u010d. A una pravi: \u201eVi\u0161, taku mamlasovinu, a to, dva dni na to \u0161pekulirujem, n\u011bch \u010di ty itrni\u010dky na pysk naska\u010du.\u201c Ludkove zla\u010d i- ledva to \u0159ek, itrni\u010dky hup z kastrola a pov\u011b\u0161ily se ji na ten spodni pysk. Na, a v\u010dile bylo vida\u010d, \u017ee ani zubuv n\u011bma, a jak un se un na \u0148u pod\u017eival, tak prav\u011bl: \u201eO jeja jeja, co ja mam s taku robum d\u017eela\u010d, dy ja s \u0148um n\u011bmo\u017eu stejn\u011b nikd\u017ei i\u0161\u010d, mi n\u011bni nic platne ani bohastvi, ani zdravi ani nic, ja u\u017e mu\u0161im v\u010dil to t\u0159e\u010di p\u0159ani \u0159eknu\u010d, a\u017e ji ty itrni\u010dky poskakaju zpatkem do teho kastrola.\u201c Ledva to \u0159eknul, itrni\u010dky sko\u010dily do kastrola a ona pravi: \u201eA- po\u017eidamy ich a pujd\u017eem spa\u010d.\u201c
\nTak ich chutno po\u017eidali, najedli se a \u0161li klidn\u011b, spokojen\u011b spa\u010d.<\/p>\n
A ty u\u017e taky spinkej, dod\u00e1vala v\u017edycky slezsk\u00e1 babi\u010dka, palcem ohnut\u00fdm jako p\u016flm\u011bs\u00edc ud\u011blala vnu\u010dce k\u0159\u00ed\u017eek na \u010del\u00ed\u010dko, sfoukla petrolejku a vy\u0161la ze sv\u011btnice.
\nMal\u00e1 Ji\u0159inka osam\u011bla ve tm\u011b, v t\u00e9 dokonal\u00e9 tm\u011b, jak\u00e1 se dochovala u\u017e jenom v odlehl\u00fdch lesn\u00edch samot\u00e1ch. St\u0159\u00eddav\u011b zav\u00edrala a otv\u00edrala o\u010di, \u017easnouc, \u017ee tma je po\u0159ad stejn\u011b neproniknuteln\u00e1. A p\u0159ece tu n\u011bjak\u00fd rozd\u00edl byl: s otev\u0159en\u00fdma o\u010dima Ji\u0159inka nevid\u011bla nic, zato se zav\u0159en\u00fdma vid\u011bla chalupu z babi\u010d\u010diny poh\u00e1dky, kastrol s jitrnicemi a pocestn\u00e9ho na poln\u00ed p\u011b\u0161in\u011b. Pomalu se bl\u00ed\u017eil. Po\u010dkala si, a\u017e p\u016fjde kolem n\u00ed, zatajila dech a pozorn\u011b si ho prohl\u00e9dla, aby ho poznala i po letech.
\nV\u0161ak jich taky hodn\u011b uplynulo, ne\u017e se s n\u00edm zase setkala. To u\u017e byla velk\u00e1 a taky siln\u00e1, v ka\u017ed\u00e9 ruce unesla \u0161est p\u016fllitr\u016f piva nebo \u010dty\u0159i tal\u00ed\u0159e s hov\u011bz\u00edm, \u010dty\u0159mi knedl\u00edky a rajskou om\u00e1\u010dkou. Slou\u017eila tehdy v n\u00e1dra\u017en\u00edm hostinci ve Sv\u011btl\u00e9 nad S\u00e1zavou, doj\u00ed\u017ed\u011bla do pr\u00e1ce vl\u00e1\u010dkem z Vlast\u011bjovic, a v\u017edycky kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zela koleje, zastavila se na m\u00edst\u011b, z n\u011bho\u017e se jm\u00e9no m\u011bste\u010dka dalo \u010d\u00edst jako Sv\u011bt nad S\u00e1zavou, proto\u017ee dv\u011b p\u00edsmena zakr\u00fdvaly n\u00e1dra\u017en\u00ed hodiny. Uji\u0161\u0165ovala se tak, \u017ee p\u0159es v\u0161echno ne\u0161t\u011bst\u00ed v l\u00e1sce, n\u00edzkou mzdu a nesoulad j\u00edzdn\u00edho \u0159\u00e1du s otv\u00edrac\u00ed dobou hostince z\u016fst\u00e1v\u00e1 po\u0159\u00e1d na sv\u011bt\u011b a nemus\u00ed ztr\u00e1cet nad\u011bji.
\nJednou zrovna tak st\u00e1la na tom sv\u00e9m m\u00edst\u011b a nakl\u00e1n\u011bla hlavu, aby dojem z n\u00e1pisu byl dokonal\u00fd, kdy\u017e zaslechla hlas v\u00fdprav\u010d\u00edho: \u201eTady nem\u016f\u017eete sp\u00e1t, d\u011bdku.\u201c A pak se musela d\u00edvat, jak se pr\u00e1v\u011b p\u0159ikryl, mu p\u0159itom sklouzl na zem, tak\u017ee chud\u00e1kovi nezb\u00fdvalo ne\u017e se p\u0159ed uniformou v\u00fdprav\u010d\u00edho hluboce uklonit, aby ten hadr sebral z prachu. Kdy\u017e pak zase zvedl hlavu – ve tv\u00e1\u0159\u00edch krev od n\u00e1mahy a studu -, Ji\u0159inka poznala, \u017ee je to on: pocestn\u00fd z poh\u00e1dky o t\u0159ech p\u0159\u00e1n\u00edch.
\nV podkrov\u00ed n\u00e1dra\u017en\u00edho hostince zbyly dva pokoje z \u010das\u016f, kdy to byl hotel U n\u00e1dra\u017e\u00ed. U\u017e d\u00e1vno slou\u017eily jako skladi\u0161t\u011b kbel\u00edk\u016f, ko\u0161\u0165at a rozbit\u00e9ho n\u00e1bytku, ale i takov\u00fd rozvrzan\u00fd gau\u010d, kter\u00fd m\u00e1 m\u00edsto jedn\u00e9 nohy star\u00e9 telefonn\u00ed seznamy, je po\u0159\u00e1d pohodln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lavi\u010dka na n\u00e1stupi\u0161ti. Ji\u0159inka byla \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee m\u00e1 pocestn\u00e9mu co nab\u00eddnout.
\n\u201eD\u011bde\u010dku\u201c, vyhrkla a m\u011bla co d\u011blat, aby nep\u0159idala je\u0161t\u011b \u201ekouzeln\u00fd\u201c, \u201epoj\u010fte. V hospod\u011b budete m\u00edt nocleh i s ve\u010de\u0159\u00ed.\u201c A zat\u00edmco se v\u00fdprav\u010d\u00ed oplzle \u0161klebil, Ji\u0159inka si odv\u00e1d\u011bla hosta s tak triumf\u00e1ln\u00edm v\u00fdrazem, jako by doprov\u00e1zela c\u00edsa\u0159e. Rozt\u0159esenou rukou mu odemkla jeden z b\u00fdval\u00fdch pokoj\u016f a horliv\u011b klop\u00fdtaj\u00edc po \u00fazk\u00fdch schodech donesla mu pln\u00fd tal\u00ed\u0159 hork\u00e9 pol\u00e9vky, aby neus\u00ednal s kru\u010d\u00edc\u00edm \u017ealudkem. \u201eSladk\u00e9 sny. A r\u00e1no p\u0159ij\u010fte dol\u016f na sn\u00eddani,\u201c rozlou\u010dila se. Musela se hodn\u011b ovl\u00e1dat, aby pocestn\u00e9ho v pokoji nezamkla.
\nUsnul, ne\u017e si sta\u010dil prohl\u00e9dnout, kam ho zase osud zav\u00e1l. Zato Ji\u0159inka v komo\u0159e za kuchyn\u00ed (pokoj ve Vlast\u011bjovic\u00edch se j\u00ed dnes nedo\u010dkal) do r\u00e1na nezamhou\u0159ila oko, a\u010dkoli byla po slu\u017eb\u011b k smrti unaven\u00e1. \u201eJe to on\u201c v\u011bd\u011bla ur\u010dit\u011b, \u201eTe\u010f jen to nepokazit. Takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost se neopakuje. Jestli dojde na t\u0159i p\u0159\u00e1n\u00ed, nesm\u00edm pl\u00e1cnout prvn\u00ed hloupost, kter\u00e1 m\u011b napadne. To bych byla cel\u00e1 j\u00e1. Rad\u011bji snad abych si to napsala.\u201c
\nJi\u0159inka vstala, nacpala otekl\u00e9 nohy do \u00fazk\u00fdch bot ( nic jin\u00e9ho si na noc neodlo\u017eila, aby byla pohotov\u011b, kdyby pocestn\u00e9ho probudila \u017e\u00edze\u0148 ), vzala si z kredence bal\u00ed\u010dek \u00fa\u010dtenek a m\u00edsto \u00fatraty host\u016f sepisovala svou hierarchii hodnot. Nejd\u0159\u00edv se dala un\u00e1\u0161et vzpom\u00ednkami a zaznamen\u00e1vala p\u00e1t\u00e9 p\u0159es dev\u00e1t\u00e9 v\u0161echno, po \u010dem kdy zatou\u017eila. Ne\u017e se rozb\u0159esklo, m\u011bla Ji\u0159inka popsan\u00fdch \u00fa\u010dtenek v\u00edc ne\u017e po mysliveck\u00e9m plese. Potom je za\u010dala pro\u0161krt\u00e1vat. Nejd\u0159\u00edv vy\u0161krtala p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 ji opustila s d\u011btstv\u00edm: cukrovou vatu, d\u016fm pro panenky a mamin\u010dinu rt\u011bnku. Pak se vzdala t\u011bch, kter\u00e1 se daj\u00ed splnit pen\u011bzi: my\u010dky n\u00e1dob\u00ed, klobouk od Oul\u00edkov\u00e9 a v\u00fdletu do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Posl\u00e9ze o\u017eelela i v\u0161echno, co by j\u00ed pomohlo ke kr\u00e1se: hust\u00e9 vlasy pon\u011bkud ur\u010dit\u011bj\u0161\u00ed barvy, men\u0161\u00ed \u0148adra a klenut\u00e1 chodidla. Zb\u00fdvalo vybrat t\u0159i, kter\u00fdch nikdy nebude litovat. Za prv\u00e9 (zatrh\u00e1vala nepevnou \u010darou) \u2013 aby ji m\u011bl n\u011bkdo r\u00e1d. Za druh\u00e9 – ale kdyby se j\u00ed to prvn\u00ed splnilo, mus\u00ed p\u0159ece druh\u00e9 nechat pro n\u011bho, aby mu taky byla k n\u011b\u010demu dobr\u00e1. Spr\u00e1vn\u011b. A to t\u0159et\u00ed si nech\u00e1 pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady. Tak. P\u0159\u00e1n\u00ed \u010d\u00edslo jedna si opsala na \u010distou \u00fa\u010dtenku a n\u011bkolikr\u00e1t si je p\u0159e\u010detla nahlas. Zn\u011blo neskromn\u011b, ale byla s n\u00edm spokojena.
\nKdy\u017e se objevil pocestn\u00fd, p\u0159inesla mu \u0161unku s vejci a nesm\u011ble si k n\u011bmu p\u0159isedla.
\n\u201eJak jste se vyspal \u201e za\u010dala.
\n\u201eDo r\u016f\u017eova,\u201c usm\u00e1l se zka\u017een\u00fdmi zuby. \u201eD\u00edky v\u00e1m.\u201c
\n\u201eZa m\u00e1lo,\u201c musela si p\u0159iznat- vzhledem k tomu, s jakou po\u010d\u00edt\u00e1 odm\u011bnou. \u201eNebyla ta pol\u00edvka moc mastn\u00e1?\u201c
\n\u201eAkor\u00e1t, chrchlal. \u201eRukul\u00edb\u00e1m.\u201c
\n\u201eJe\u0161t\u011b \u0161un\u010di\u010dku?\u201c
\n\u201eTo bych v\u00e1s p\u0159i\u0161el draho.\u201c
\n\u201eO to se nestarejte. Zaplat\u00edte, a\u017e zas p\u016fjdete kolem,\u201c m\u00e1vla rukou, a\u017e se j\u00ed chv\u011blo maso na lokti.
\n\u201eZavrt\u011bl hlavou. \u201eV m\u00e9m v\u011bku u\u017e \u010dlov\u011bk nem\u00e1 d\u011blat dluhy.\u201c Odka\u0161lal si.
\n\u201eNecht\u011bl jste n\u011bco \u0159\u00edct?\u201c napov\u00eddala.
\nVysmrkal se do ubrousku, pod\u00edval se na ni vodov\u00fdma o\u010dima, nadechl se. Kone\u010dn\u011b! \u201ePen\u011bz nem\u00e1m, ale spln\u00edm v\u00e1m t\u0159i p\u0159\u00e1n\u00ed. A\u017e vyjde m\u011bs\u00edc, otev\u0159ete okno a m\u016f\u017eete je vyslovit. Spln\u00ed se v\u00e1m, ruku na to.\u201c
\nJi\u0159inka mu podala ruku, ochotna zpe\u010detit slib i polibkem. Ale v\u010das upadla do rozpak\u016f, odnesla n\u00e1dob\u00ed, a kdy\u017e se vr\u00e1tila, aby se s pocestn\u00fdm rozlou\u010dila, byl u\u017e pry\u010d.
\nTo se v\u00ed, \u017ee nemohla do\u010dkat ve\u010dera. Po\u0159\u00e1d vyhl\u00ed\u017eela z okna, ba vyb\u00edhala p\u0159ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, jestli se m\u011bs\u00edci nezacht\u011blo vyj\u00edt u\u017e na modrou odpoledn\u00ed oblohu. Zd\u00e1lo se j\u00ed sice, \u017ee pocestn\u00fd mluvil o m\u011bs\u00edci, jen aby nap\u00ednal jej\u00ed trp\u011blivost, necht\u011bla si v\u0161ak jednou vy\u010d\u00edtat, \u017ee se kouzlo nepovedlo, pon\u011bvad\u017e ona poru\u0161ila pravidla.
\nVe\u010der bylo v hospod\u011b plno, Ji\u0159inka nesla v jedn\u00e9 ruce \u0161est p\u016fllitr\u016f piva a v druh\u00e9 \u010dty\u0159i tal\u00ed\u0159e s hov\u011bz\u00edm a rajskou om\u00e1\u010dkou, kdy\u017e se v okn\u011b objevil m\u011bs\u00edc. Byl skoro v \u00fapl\u0148ku. Ji\u0159inka slo\u017eila v\u0161echny ty dobroty ke stolu, kde si je nikdo neobjednal, a vyb\u011bhla na ulici. Zvedla svou kulatou, b\u00edlou tv\u00e1\u0159 k m\u011bs\u00edci (vypadal jako jej\u00ed odraz v zrcadle) a prosila, aby ji m\u011bl n\u011bkdo r\u00e1d. Po ob\u0159adu si ut\u0159ela slzy a vr\u00e1tila se do lok\u00e1lu, dychtiv\u00e1, co se bude d\u00edt.
\nNed\u011blo se nic. Chlapi j\u00ed d\u00e1l sahali na zadek, kdy\u017e m\u011bla pln\u00e9 ruce a nemohla jim d\u00e1t facku, d\u00e1l ji zahrnovali sprost\u00fdmi lichotkami, kdy\u017e jim pivo rozv\u00e1zalo jazyk, ale tak hloup\u00e1 Ji\u0159inka nebyla, aby si myslela, \u017ee se j\u00ed t\u00edm pln\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho ve\u010dera p\u0159ednesla svou prosbou znovu, u\u017e bez dojet\u00ed a co nejrychleji, aby ji p\u0159itom nikdo nevid\u011bl. V\u00fdsledek se op\u011bt nedostavil. Kdy\u017e m\u011bs\u00edc vy\u0161el pot\u0159et\u00ed, v\u00e1hala, jestli to m\u00e1 je\u0161t\u011b zkou\u0161et. Nakonec j\u00ed to nedalo, vy\u0161la do noci – a leknut\u00edm se v n\u00ed zastavilo srdce: v r\u00e1mu dve\u0159\u00ed se srazila s pocestn\u00fdm.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm, m\u011bl jsem si zp\u00edvat,\u201c omlouval se, ale nebylo mi do zp\u011bvu. Mus\u00edm s v\u00e1mi mluvit.\u201c
\n\u201eV jeden\u00e1ct zav\u00edr\u00e1me.\u201c
\n\u201ePo\u010dk\u00e1m,\u201c \u0159ekl a usadil se na litinovou \u017eidli, \u0159et\u011bzem p\u0159ipoutanou k litinov\u00e9mu stolku.
\n\u201eVenku se neobsluhuje,\u201c upozornila ho navykl\u00fdm tonem.
\n\u201eNic nechci,\u201c zabru\u010del. Zahnalo ji to dovnit\u0159.
\nV jeden\u00e1ct kolem n\u011bho pro\u0161lo dev\u011btadvacet chlapc\u016f, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d je po\u010d\u00edt\u00e1. Pak p\u0159i\u0161la ona.
\n\u201eNefunguje to.\u201c
\n\u201eProto jsem tady. V\u011b\u0159te mi,\u201c odml\u010del se, \u201eje\u0161t\u011b se mi to nestalo. Chod\u00edm u\u017e sv\u011btem stovky let a zat\u00edm v\u0161ichni,kter\u00fdm jsem dal tu mo\u017enost, si p\u0159\u00e1li n\u011bjakou neuv\u00e1\u017eenou pitomost. Nejsou to v\u017edycky zrovna jitrnice, n\u011bkdy taky z\u00e1palky, d\u017eb\u00e1n piva, nov\u00fd klobouk, zkr\u00e1tka n\u011bco, s \u010d\u00edm u\u017e to um\u00edm. \u010clov\u011bk pak zpychne a nezn\u00e1 svoje meze. Ten, kdo mi sv\u011b\u0159il tohle posl\u00e1n\u00ed, dal mi na cestu p\u00e1r efektn\u00edch kejkl\u016f, ale p\u0159ed tajemstv\u00edm stvo\u0159en\u00ed stoj\u00edm stejn\u011b bezradn\u011b jako vy. Na l\u00e1sku a smrt jsem kr\u00e1tkej, sle\u010dno Ji\u0159inko, a kdy\u017e jsem sly\u0161el, co si p\u0159ejete, hrozn\u011b m\u011b to zahanbilo. Nepla\u010dte, j\u00e1 v\u00edm, sl\u00edbil jsem v\u00e1m to a dal v\u00e1m na to ruku. V\u010das jsem taky odhodl\u00e1n to slovo dodr\u017eet. Ale nem\u016f\u017eu na to jinak ne\u017e jako ka\u017ed\u00fd oby\u010dejn\u00fd smrteln\u00edk. Vy se mi l\u00edb\u00edte, nejste povrchn\u00ed, m\u00e1te takov\u00e1 lep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Kdybyste m\u011b neodm\u00edtla, j\u00e1 bych u v\u00e1s z\u016fstal a stra\u0161n\u011b bych se sna\u017eil, jak se \u0159ekne, u\u010dinit v\u00e1s z\u016fstal a stra\u0161n\u011b bych se sna\u017eil, jak se \u0159ekne, u\u010dinit v\u00e1s \u0161\u0165astnou. Tak co vy na to? Ne\u0159\u00edkejte mi, \u017ee jsem se vracel zbyte\u010dn\u011b.\u201c
\nJi\u0159inka st\u00e1la jako opa\u0159en\u00e1 a srovn\u00e1vala sv\u00e9 p\u0159edstavy o \u017eenichovi s t\u00edm, co vid\u011bla p\u0159ed sebou. P\u0159ipadala si podveden\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ta sta\u0159ena, kter\u00e9 se nejednou objevil na stole hrnec b\u00edl\u00e9 k\u00e1vy a jitrnice s chlebem.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm, vypad\u00e1m hrozn\u011b,\u201c uzn\u00e1val pocestn\u00fd. \u201eAle v\u00e1m p\u0159ece zb\u00fdvaj\u00ed je\u0161t\u011b dv\u011b p\u0159\u00e1n\u00ed.\u201c Ji\u0159inka z\u010dervenala. \u201eKdybyste si up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159\u00e1la, abyste m\u011bla r\u00e1da vy m\u011b, t\u0159eba bych se v\u00e1m zd\u00e1l v\u00edc k sv\u011btu,\u201c navrhl. Ji\u0159inka si vzpomn\u011bla, jak se jitrnice pov\u011bsila sta\u0159ence na pysk, a p\u0159\u00e1la si, aby mohla m\u00edt toho potuln\u00e9ho \u0161arlat\u00e1na r\u00e1da. V kr\u00e1sn\u00e9ho jinocha ho to sice neprom\u011bnilo, ale p\u0159ece jen na n\u011bm vz\u00e1p\u011bt\u00ed spat\u0159ila n\u011bkolik sympatick\u00fdch rys\u016f, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159edt\u00edm z\u016fst\u00e1valy skryty.
\nVida, v\u0161imla si. Kdybych tak v \u010demkoli, co m\u011b potk\u00e1, dok\u00e1zala vid\u011bt spln\u011bn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed. Ani tu v\u011btu nevyslovila nahlas, a u\u017e se j\u00ed ulevilo aspo\u0148 tak jako t\u00e9 sta\u0159ence, kdy\u017e j\u00ed jitrnice odpadla z pysku do kastrolu.
\nByli pak s pocestn\u00fdm dlouh\u00e1 l\u00e9ta \u0161\u0165astni, nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed z cel\u00fdch Vlast\u011bjovic.<\/p>\n
Vybr\u00e1no z knihy P\u0159emysla Ruta V m\u00e1mov\u011b post\u00fdlce<\/strong>. Stoln\u00ed kniha rodinn\u00e1. Petrov 2000. V\u0159ele doporu\u010dujeme!!<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" P\u0159emysl Rut Byli a \u017eili raz sta\u0159i lude, dva, ke\u0159i me\u0161kali v chalupce u lesa. A raz p\u0159i\u0161el ku nim jeden pocestny a pro\u0161il ich, aby mu dali n\u011bco poje\u0161\u010d, \u017ee je hladny a slaby. No tak mu sn\u011bsli, co mohli, a e\u0161\u010de mu na lavce ustlali, a un se trochu zd\u0159imnul. A jak se […]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/771"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=771"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/771\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4894,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/771\/revisions\/4894"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=771"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=771"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestanahoru.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=771"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}