Svatý Josefe
Jan Zahradníček
V této chvíli nikdo na tebe nemyslí
ale všichni jsou tvými dlužníky, všichni jsou na útěku
Herodes, hosana andělské, vraždění neviňátek
všechno, co bylo, zůstává
zatímco Kalvárie
nezadržitelně se přibližuje
Stmívá se. Odešels
Křižování začne co nevidět
Poprašek světa jízlivého
jak prášek na krysy
leží ještě na trámech
na cestě, co nevede nikam
Mohlo by být zjara – blíž k tvému svátku
mohlo by být na podzim, vlaštovky odletěly
stejně
zůstává všechno v rovině udupání
Mráz mluví jak vedro jak mráz
a nikdo víc neodporuje té řeči žoldnéřské
těm pohledům svlékajícím
ze všech záloh a skrýší
že není už záminky
roucha nejtenčího
abychom zahalili svou hanbu
svou politováníhodnou slabost
Strom
pod který jsme utíkali
na nás padl
je to kříž
a jestliže ho neobejmeme dobrovolně
budeme naň přibiti
Tak zatímco nás jalo podezření k liliím
a jeden přes druhého zavrhuje utrpení
ty zůstáváš
zkonejšení nevýslovné potřeby otcovství světa osiřelého
ubožáka hluchoněmého
který se už nedovede modlit
a neslyší
slavné oddychování dogmat
pravdivostí svou hrozivě roztřásající
všechny zdi jeho
licho postavené
Jsi tam, kde se nerouhá, kde se neklne
jsi protinožcem řinčivých prohlašování
a slov za babku
sluch ucpaný vytrubováním chlubivým
zná jen z doslechu ticho tvé nazaretské
ticho, jež předchází – ticho, jež následuje
beránka v hukotu varhanovém
kterého držíš v náručí
než jej zbičují
a s ním nás všechny
Tento příspěvek byl publikován
dne 18. 3. 2010 (Čtvrtek) v 20.04 v rubrice Doporučená četba.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
