„Nejen muž a žena jsou stvořeni k tomu, aby se navzájem doplňovali, ale i jednotlivé generace: každá je povolána k tomu, aby zosobnila a vytvořila cosi nového a vlastního.“ E.S.
Před několika lety jsme se skupinou italských univerzitních studentů putovali střední Evropou, leitmotivem nám byl osud Edity Steinové. Nemělo smysl pokoušet se během jednoho týdne objet všechna místa, kde působila, vybrali jsme jich několik, kde se dala dobře ilustrovat ta která stránka její bohaté životní zkušenosti.
Editu Steinovou jsme si vybrali za průvodkyni pro mnohotvárnost její osobnosti: pocházela z židovské rodiny, prošla konverzí ke katolické víře, filozofka, pedagožka a později karmelitánská mniška a mučednice, jejíž život se uzavřel v koncentračním táboře v Osvětimi atd. Z četby její autobilografie i z dochovaných svědectví se zdá, že měla podivuhodný dar umět skloubit jednotlivé stránky osobnosti, všechna svoje „povolání“ do jednoho harmonického celku a necítila potřebu tu či onu životní dimenzi potlačit: dovedla si najít prostor pro studium a práci i meditaci, pro intenzivní společenský život i chvíle v ústraní.
Pokračování »