A. Grün
Na duchovní rovině spatřuje Evagrius u člověka tři nebezpečné tendence: považovat sám sebe za střed (toužit po slávě), srovnávat se s ostatními (závidět) a povyšovat se nad druhé (být pyšný). Místo abychom zůstávali sami u sebe a zabývali se sebou, krouží náš duch okolo ostatních.
Toužíme-li po slávě, definujeme svou identitu na základě názorů jiných lidí. Touha po uznání má podle Evagria opodstatnění u mladých mnichů. Vede je k disciplíně a překonávání překážek na duchovní cestě. I nás starší může motivovat k tomu, abychom vytrvale dál pracovali. Bude nás v životě stále doprovázet, rozhodující je však nenechat se jí ovládnout. Kdyby nás naše touha po slávě ovládla, zajímalo by nás především to, zda nás ostatní obdivují a váží si nás. Pokračování »