Karmel Edith Steinové

S první nedělí nového roku pokračujeme také v našich setkáních věnovaných spiritualitě Karmelu. V neděli 4. ledna 2009 (po obědě, tj. ve 14.30) se společně podíváme na v Čechách zcela neznámý film Sedmá komnata maďarské režisérky Marty Mezsáros. Jde o filmové zpracování životního příběhu filozofky a bosé karmelitky Edith Steinové, film byl natočen v italsko-francouzsko-maďarské koprodukci v r. 1995, v témže roce získal cenu OCIC na benátském filmovém festivalu.

Pokračování »

Předpokládáme, že vám toho vánoční pošta nadělila tolik, že nepotřebujete na Vánoce další duchovno i od nás. Uděláme si teď nachvilku také vánoční prázdniny. Abychom však docela nepohoršili, posíláme vánočně i s přáním do nového roku tohle: pf09.

vaše sestry a spol.

(závěr přednášky J. V. Rodrigueze)

List z 12. října 1589

Chtěl bych se pozastavit u listu napsaného Janem 12. října 1589 paní Juaně de Pedraza, své duchovní dceři, v němž pro tuto ženu žijící ve světě i pro celou rodinu Karmelu nastiňuje krásy celé teologální teologální cesty.

Nejprve se věnuje jejím pochybám a vysvětluje výhody duchovní situace, ve které se na své cestě právě ocitla, povzbuzuje ji v listu k větší důvěře v Pána a nastiňuje jí možnou životní cestu, a to velmi konkrétní: nečinit nic zlého, zachovávat přikázání, sloužit Pánu jak nejlépe dovedeme. Posléze Jan prohlubuje tento itinerář cesty, staví ho na teologální základ a říká své duchovní dceři, že je zapotřebí „kráčet po rovné cestě zákona Božího i církevního a žít jen v temné a opravdové víře, bezpečné naději a plné lásce a očekávat naše dobra, zatímco zde žijeme jako poutníci, ubožáci, psanci, sirotci, zbavení všeho, bez cesty a bez ničeho, očekávající všechno až tam.“

Pokračování »

Rainer Maria Rilke

Jak malé jsou věci, které si vybíráme za protivníky.
Co proti nám bojuje, je tak veliké!
Kéž bychom se dokázali nechat přemoci,
jako je příroda přemáhána velkou bouří. Pokračování »

(pokračování přednášky José Vicente Rodrígueze)

Duchovní píseň

Nedostatky řeholních bratří, na které poukazoval v 1V 11, 4-5, najdeme také v Písni (B) 18-19 a 28, 6-7, tj. i v tomto spise bychom našli prvky, které nám umožní utvořit si obraz bosého karmelitána jakožto člověka, jehož existence má teologální charakter. Můžeme se zběžně podívat na slavnou 28. sloku:

„Má duše je zaměstnána
A celé mé bohatství je v jeho službě
Nehlídám už stádo
Ani nedělám něco jiného
Neboť jen v milování je můj úděl.“

Pokračování »

se přehoupl do druhé půli, nedá nám neupozornit na zvláštní adventní kalendář, který pro svou dceru sestavil jeden z přátel Karmelu. Třeba se vám bude hodit i do příště, tady je: Advent 2008

José Vicente Rodriguez OCD

(první část přednášky pronesená na letošních Dnech karmelitánské spirituality)

Především bych si přál, aby bylo zřejmé, že slovy „bosý karmelitán“ v nadpisu mé přednášky nemíním pouze řeholníky, řeholní bratry, ale celou rodinu tereziánského Karmelu. Karmelitánský řád, řád bosých karmelitánů netvoří jen řeholní bratři, ani pouze klauzurní mnišky, ani jedni a druzí dohromady. Karmel nejsou ani jen kongregace a instituty přičleněné k řádu. Do téže rodiny tereziánského Karmelu patří také sekulární Karmel, tedy členové sekulárního řádu tereziánského Karmelu, jak říkají nové konstituce sekulárního Karmelu. Je naprosto nezbytné uchovat si toto vědomí jedné rodiny, jednoho společenství. „Jde o tutéž rodinu, která má podíl na týchž duchovních dobrech, témže povolání ke svatosti a témže apoštolském poslání. Příslušníci sekulárního Karmelu řádu prospívají bohatstvím vlastního života ve světě.“[1] Pokračování »

a vše čím nás obdaroval se na Karmelu obvykle připomíná a slaví 14. prosince, protože ale toto datum letos připadá na třetí adventní neděli, celý bosý Karmel tuto slavnost přesouvá na zítřejší den, tj. pondělí 15. prosince.

už při autorském večeru na téma Píseň písní jsme měli možnost představit krátký animovaný film Magdaleny Bartákové s názvem Zahrada uzavřená. Pro ty, kdo ho dosud neměli možnost shlédnout, upozorňujeme, že se bude promítat ve středu 17. prosince v 19.45 u dominikánů v Jilské ul. v Praze 1. Připojujeme celou pozvánku zde: Zahrada uzavřená

Maria Maravillas se narodila v Madridu 4. listopadu r. 1891. V r. 1919 vstoupila k bosým karmelitkám v El Escorialu, už o pět let později však založila nový klášter v Cerro de Los Angeles a postupně dalších devět klášterů ve Španělsku a jeden v Indii. Bývá považována za jednu z největších mystiček 20. století. Zemřela 11. prosince 1974 v klášteře La Aldehuela.

Přestože kladla velký důraz na obnovu původního přísného života Karmelu, na modlitbu a umrtvování, zajímala se i o problémy svého okolí a hledala pro ně praktická řešení. Z klauzury v Aldehuele dokázala založit školu a ubytovnu pro chudé děti, dokonce celou jednu čtvrť s téměř dvěma stovkami obydlí a k nim kostel a spoléhala přitom velmi na pomoc Boží prozřetelnosti. Pokračování »