Brána filmu
V rámci festivalu Pražské brány (více info na www.prazskebrany.cz) bude od 3. dubna v kině Světozor uvedena přehlídka „duchovního filmu“. Celý festival má v sobě bohužel něco „newageovského“, ale „Brána filmu“ nabízí řadu zajímavého. Uveden bude např. Zeffirelliho příběh o sv. Františku z Assisi: Bratr slunce, sestra luna; Píseň o Bernadettě H. Kinga nebo ruský film Ostrov režiséra Pavla Lungina, podobenství o vině a odpuštění.
Opatrné našlapování mezi houbami
Ingmar Bergman: SARABANDA
Režie: Jiří Pokorný
Dramaturgie: Ivana Slámová
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Katarína Hollá
Světová divadelní premiéra 24. 1. 2008 v Divadle Na zábradlí
Do pustiny hluboko v lesích přijíždí Marianne (Zdena Hadrbolcová), aby se opět setkala s Johanem (Miloslav Mejzlík). Neviděli se tři desítky let… Scény z manželského života pokračují… Sarabanda je příběhem čtyř lidí, kteří sice žijí vedle sebe, ale uvnitř jsou zoufale sami. Kromě bývalých manželů Marianne a Johana v inscenaci vystupují Johanův syn Henrik (David Prachař) a Henrikova dcera Karin (Gabriela Pyšná). Otec pohrdá synem. Syn nenávidí otce. Karin však milují oba, stejně jako oba milovali její mrtvou matku. Láskou, která nespojuje, nýbrž rozděluje…
Dominantou scény je dům sestavený z kovové konstrukce, metafora vězení, klece, vzájemného manipulování. Uvnitř se krčí ještě jeden malý „šmoulí“ domeček jako pro panenky, v němž Henrik zneužívá svou dceru. Jednoduchým pohybem se kovový dům promění v kostel, ve kterém zavěšený Henrik, krvácející z čela, symbolizuje Krista. Bergman i zde reflektoval svá ústřední témata – samotu, umírání, smrt, Boží mlčení. Johan se pokouší hledat Boha usilovným čtením Swedenborga, hudební vědec Henrik píše knihu o Bachových Janových Pašijích. A režisér Pokorný Bergmanův záměr ještě zesiluje, na scéně se vrší dřevěné houby (doslovný symbol houbovitosti) s nožičkami ostrými jako hrot, které se zabodávají nejen do stěn a podlahy, ale slouží i jako hřebík, kterým se na střechu „domečku pro panenky“ přibíjí tvář mrtvé Karininy matky Anny. Tímto hřebem si nešťastný Henrik rozdrásá ruku a svou krví podepíše Johanovi úpis… To vše za doprovodu Dvořákova Requiem.
Inscenace bolí, zadírá se hluboko do srdce, ale právě proto stojí za shlédnutí. Na konci je otevřený prostor pro naději. Karin se dokáže vymanit z vlivu svého otce, odjíždí a začíná žít nový život. Její osvobození je symbolicky vyjádřeno odstraněním kovové klece. Henrik její odjezd neunese, zaleze si do domečku, v němž provede neúspěšný pokus o sebevraždu. Ale nakonec i on dokončí své Janovy pašije. A Johan s Marianne si spolu nazí zalezou do peřin, a aby překonali strach, pevně se přitulí k sobě. Není v tom pražádný sexuální podtext, naopak, skrze svou nahotu alespoň na chvíli nalézají dávno ztracený ráj…
„Skutečnou láskou není milovat sebe, ale milovat druhé a být s nimi láskou spojen. Skutečnou láskou je také být milován druhými, neboť tím dochází ke spojení.“ (Emanuel Swedenborg: Božská láska a moudrost)
Ve čtvrtek 27. března začíná Febiofest. Většinou tam lze najít zajímavé filmy, které už u nás nemusíte mít možnost vidět. Cena 79Kč za lístek mírné riskování umožňuje.
Už jsme upozorňovali na festival Jeden svět – pro ty, kdo se nedostanou na projekce připomínáme, že Česká televize chvályhodně umístila na své stránky (jen do konce března) asi 10 krátkých filmů, jsou na této adrese: svobodní a rovní
Srdečně zveme na výstavu Radka Brože, která se uskuteční v prostorách kostela Nejsv. Salvátora. Vernisáž proběhne tuto neděli (9.3.2008) v 15h v sakristii kostela.
jak zřejmě mnozí víte odjinud, v příštím týdnu proběhne festival Jeden svět, rádi bychom vás upozornili zejména na níže uvedené akce…
DEBATNÍ VEČERY V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ
V Malém sále Městské knihovny se po projekcích filmů uskuteční debaty s tvůrci filmů a s odborníky na dané téma. Projekce filmů začínají v 18.00 a 20.00. Debaty se konají vždy po projekci posledního snímku. Zúčastnit se jich mohou i diváci, kteří mají vstupenku pouze z prvního představení.
Čtvrtek 6. 3. – Politické vraždy v Rusku. Debata po projekci filmů Kauza Litviněnko a Dopis Anně.
Pátek 7. 3. – Politický islám. Debatapo projekci filmů Jihad TV a Bloody Cartoons.
Sobota 8. 3. – Ostrov nesvobody. Debata o Kubě po projekcích filmů Budovatelé ruin a Dámy v bílém.
Neděle 9. 3. – Autokracie ve Střední Asii. Debata o současnosti středoasijských republik po projekci filmů Asyl, Mezi nebem a zemí a Ve stínu Proroka.
Pondělí 10. 3. – Mezinárodní spravedlnost. Debata k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu po projekci filmů Spravedlnost bez hranic, Miloševič u soudu a Za Dárfúr! Měli by být pachatelé genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů potrestáni? Mělo by se mezinárodní společenství angažovat, aby pachatelé těchto nejhorších zločinů neunikli spravedlnosti? Měla by Česká republika tyto snahy podporovat? Nad těmito a dalšími otázkami budou debatovat a na vaše dotazy zodpoví Essa Faal (Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soudu), Petr Válek (Ministerstvo zahraničních věcí) a Jan Kratochvíl (Liga lidských práv).
Úterý 11. 3. – Erik Tabery: Kde se lidem ztratila politika. Jaké jsou důsledky tzv. opoziční smlouvy? Je možné, že se bude podobný mocenský pakt opakovat? Po projekci filmu Vládneme, nerušit bude následovat veřejná debata o současné politice se zástupcem šéfredaktora týdeníku Respekt Erikem Tabery nazvana Kde se lidem ztratila politika. Debatu bude moderovat Jan Ruml.
Středa 12. 3. – Stíny srbské minulosti. Debata po projekci filmů Esma, Škorpioni a Miloševič u soudu. Pokračování »
Marta Boubínová
motto: Et inquietum est com nostrum donec requiescat in Te.
sv. Augustin
Zas rozpjala se ku rozletu
s nesmírnou touho
malá má křídal vzhůru
vstříc tomu světu,
který nám domovem
a přec tak nedostižný. Pokračování »
Dříve než stav mysli nebo pocit je samota hmotný stav věcí. Například všecko to, co mám nyní před očima. Je desátá hodina večerní, tma. Nebe není ještě zcela temné, je ticho – také ticho je velmi hmatatelné -, malý byt, ve kterém žiji už patnáct let, cigarety, které nemohu nekouřit, knihy, které nemohu neotevřít. Samota se vpodstatě velmi zvláštním způsobem rychle zaplní.
Samota je především stav věcí. Že nikdo nepřichází… Nikdo nepřichází na místo, kde se nacházíš. Možná ani ty sám… Pokračování »
V poslední době nám přátelé svěřili několik zajímavých diplomových a jiných písemných prací, které nejsou vzdáleny tematice duchovního života, dovolíme si je zde nabídnout k nahlédnutí (s laskavým svolením jejich autorů):
Paula Fassatiová: Městská posttradiční religiozita
Michal Petr: Základy systému enneagram a jeho zasazení do psychospirituálního kontextu
Iva Folajtárová: Píseň písní. Překlad a interpretace
Jan Zemen: Martin Buber – Já a ty
21. února 2008 19:30
STREETLIGHT (pouliční světlo, světlo na ulici). Muzikálové představení inspirované skutečným příběhem afro-amerického mladíka z prostředí nebezpečných čtvrtí a gangů Chicaga šedesátých let. Příběh vypráví o touze po pomstě, o odpuštění a o síle dostát tomu, čemu věříme. Jeden z posledních projektů skupiny Gen Rosso.
Pokračování »
